Bylo nás šest

Naprosto dementní, nudnej a trapnej seriál, plnej přehrávajících herců a dialogů umělejch jak kozy Dolly Buster. Při sledování mi bylo za herce až trapně. Na druhou stranu, při sledování takovýho Martina "prima vařečky" Zounara jsem se škodolibě smál. Vladimír Dlouhý v roli vysokoškolskýho profesora byl zase spíš k pláči. update 8.9.2013: Občas mě přepadne touha podívat se na nějaký tyhle socialistický telenovely. Sáhnul jsem po tomhle veledíle a letmo jsem se na to podíval. Můj názor se po letech nijak moc nezměnil. Z těch herců působí jakž takž uvěřitelně snad akorát Šťastný. Ale rozhodnul jsem se změnit hodnocení z odpadu na 1 hvězdu, protože mě opět skvěle pobavil Rosťa Kuba v jedný z vedlejších rolí. (20.02.2007)

Scénář je poměrně snaživý, ale co ho likviduje je celkem neschopné provedení - nad občas nesrozumitelnými dialogy nebo trapně nasvícenými nočními scénami se lze pousmát, ale nevhodně zakončené či spíše useklé díly a nijaký závěr (!), to už je rána podpás. Občas to špatně odsejpá, občas vás odradí špatní herci (Buchvaldkův proslov na konci o podprůměrných a průměrných hercích na některé ze zúčastněných sedne perfektně - třeba naprosto prkenná a neschopná Monika Žáková, Šťastný je občas taky na pěst). Naštěstí to vyvažují zase jiní herci, prostě pestré obsazení a řada zábavných cameí (např. Gott jako sukničkář, Krejčík jako cholerik režisér) je určitě plusem a informativní hodnotu pro fanoušky života za komunismu to má (např. procházka po rozestavěném sídlišti, protekce na VŠ od tatínka, šmelinář od Českých drah). Docela mě zaskočilo, že první díl je k uzoufaní příšerně nudný, zatímco pozdější díly už jsou o pár stupínků vejš - to se Adamec probral nebo co? Pamětníky pobaví i výrazný soundtrack od Štaidla a pár hitů od Dalibora, ale místy už mě ty syntetické fujary drásaly nervy. Seriál je mimochodem apolitický (pro sklerotiky dodávám, že oslovení "soudruh/soudružka" bylo společenskou konvencí. Pořád lepší dílo než současné hrůzy. (04.02.2011)

začátek je až strašidelný; nesvatá trojice Zounar-Matásek-Šťastný slibuje zážitky nevšedního utrpení... po příchodu do Prahé se to jakože trošku zvedne (no hlavně, když koukaj z pokoje strahovských kolejí rovnou na centrum, mhehe)... no, abych nekecal, furt je to víceméně pitomý, blbý a trapný, ale když na mě asi zas funguje ňáká blbá nostalgie (holt, taky jsme si tím prošli, i když do Básníků to má daleko; a vidět svou alma mater před 30 lety, též není k zahození), takže jako polokulisa k vykonávání nucených prací (žehlení, mytí nádobí) se to zkouknout dá... (11.04.2012)

Je to úplně stejná sračka, jako o pětadvacet let novější Ordinace v Růžové Zahradě a nemůže to omluvit ani nostalgie. A tituková písnička Dalibora Jandy a Heidi Janků, s refrénem "Praha byla, je a bude ráj" je úplně stejně protivná jako Žbirkova titulní z druhého jmenovaného seriálu (a to jsem pražák). Herecké výkony primitivní, scénář pitomý, nemůžu tomu dát jiné hodnocení než té ORZ. (04.03.2010)

Zatím nejslabší z předlistopadových seriálů, které jsem zkusil. Rozvláčné unylé nic, bez pořádné zápletky, bez alespoň minimálního vývoje či posunu postav, mezi nimiž je téměř nemožné najít jedinou, která by byla sympatická, věrohodná nebo alespoň zajímavá. Nuda, kde jedinou zábavou je tak možná lov mladičkých budoucích hereckých hvězd v epizodních rolích, třeba Ivana Trojana nebo Yvety Blanarovičové. (21.01.2017)