Kancl

Zde předkládám sedm bodů, jak poznáš, že je z tebe kancelářská krysa: 1. Kopírku používáš nejen ve chvílích, kdy si chceš oskenovat svůj sexy zadek. 2. Máš v kanclu rozestavěnou tiskárnu, počítač a fíkus podle čínského feng šuej. 3. Na mistrovství světa ve vaření kávy kolegům jsi skončil/a těsně druhá (rozhodčí je rozhodně zamindrákovanej debil a vůbec tomu nerozumí). 4. Umíš udělat graf v programu excel a nebojíš se ho použít. 5. Sešívačku tasíš rychleji než Rambo svou bazuku. 6. O polední pauze se věnuješ kreativní práci a tvoříš jistě lichotivé koláže milovaného šéfa. 7. Úkoly tobě svěřené plníš s plnou vervou (tvé knihy jízd by klidně mohly vyhrát Magnesii Literu) a už kolem polednho máš hotovo, tudíž se dožaduješ nových misí a excelových výzev! (06.05.2015)

Rudovous je pozitivista a tak dava tri hvezdy protoze se bavil... . Ale zaroven musim poznamenat, ze toto trapno zakousim v takove mire, ze me tyto dokumenty znazornujici muj kazdodeni zivot prestavaji pomalu bavit. Ne, samozrejme, ze herecky je serial absolutne dokonali. Bohuzel ctrnact pulhodinek nikam se nehybajiciho se trapna, lze jen "mozna" v ramci absurdniho dramatu a komedie nejak "zvladnout" ... . Vzpominam si na Homolkovic trilogii, ktera podobna zhuverila temata dokazala dejove vest od bodu A. do bodu B. . V Kanclu mam pocit skvele zahraneho statickeho pekla ktere se navzdy zastavilo. Nerad to rikam, ale sedne mi vic americka verze. (08.05.2010)

(Viděny všechny díly) „Lidé se bojí dát najevo své emoce, protože nechtějí, aby si z nich pak jejich kamarádi dělali prdel. Ale já naštěstí žádné kamarády nemám!“ Dle komentářů jsem počítal s tím, že mi zřejmě bude nějakou dobu trvat, než se naladím na typ humoru (pokud vůbec), a asi se nebudu smát tak často jako u jiných sitcomů (upozornění i v podobě žánru „komedie/drama“). Jenže tenhle předpoklad se u mě vůbec nepotvrdil, solidně jsem se bavil už od 1. dílu (a i přes menší výkyvy až do toho úplně posledního). Co vtipného nabízí? Zlomyslně se vyžívá především v záměrné trapnosti a hluchých místech, přičemž se nebojí zabrousit ani do vod hodně černého a hořkého humoru. Je samozřejmě faktem, že lidská trapnost a směšnost v reálu definuje částečně každého z nás, jenže ne každý si to je ochoten přiznat. Jako třeba hlavní (anti)hrdina Kanclu David (naprosto skvělý Gervais). Brent sice zažije i pár slabších chvilek, ale téměř vždy bere vše s nadhledem (s jeho typicky křečovitým úsměvem) a jistotou své neomylnosti. Ve skutečnosti je však David tupé, ješitné a sobecké hovado, které pod mylným dojmem své zábavnosti a oblíbenosti neustále dělá srandu, které se nikdo z postav nesměje, všechny ostatní otravuje, zneužívá a dělá na ně podrazy…zkrátka šéf k pohledání. Jeho opakem je Tim (neuvěřitelně civilní Freeman). Sice to není úplný andílek, ale jeho vtipy směřované téměř výhradně na důležitého blbce Garetha mu snad ani nelze vyčítat. Jinak je to obyčejný sympaťák, tak trochu „lůzr“, který to ovšem sám sobě umí i přiznat. Diváka ale samozřejmě pobaví i nejedna vedlejší postava (a že je na výběr). Je však nutno zmínit ještě 1 důležitý faktor seriálu-přiznanou účast kamery. Kancl je totiž fiktivním dokumentem o tom, jak to chodí v jedné firmě, a tak se snímá nejen „děj“ (protagonisté se směrem k či přímo do kamery často nějak zatváří), ale i osobní promluvy (se zvýšenou mírou přetvářky). Seriál tak vyvolává iluzi autentičnosti (napomáhá tomu i vývoj osudů postav), ale zároveň v sobě nezapře také satiru a velkou nadsázku. Hodnotím slabším plným počtem a zároveň je mi Kancl kladnou odpovědí na to, zda zkusit i další projekty Rickyho Gervaise. „Co je ta jediná nejhlavnější věc pro firmu? Je to budova? Je to sklad? Je to obrat? Jsou to lidi! Investice do lidí, ano? Moment mojí největší pýchy zde nebyl nárůst obratu o 17%, nebo snížení výdajů bez ztráty jediného člena personálu. Ne. Mladý Řek, první práce v zemi, sotva mluvil anglicky, přišel a povídá: „Pane Brente, šel byste za kmotra mému děcku?“ Takže...to se nestalo. Museli jsme ho propustit. Byl hrozný, opravdu hrozný.“ (05.04.2015)

Příjemná reality show. První díly byly vtipné zejména díky své originalitě, něco takového tu nejspíš nikdo nečekal, ty další však zase dokázali pobavit svou pravdivostí. Většina lidí která měla tu možnost pracovat v nějakém Kanclu vám jistě potvrdí že tak nějak to tam opravdu probíhá. Samozřejmě nemá cenu tu nikomu cpát do hlavy, že tenhle seriál je šokujícím odrazem reality, ale o trochu pokřiveném odrazu by se již hovořit v jistých případech dalo. Dojem realističnosti tu jen umocňuje dokumentární zpracování, kdy hrdinové mluví s divákem, pokoušejí se jej nějakým způsobem získat na svou stranu, každým dílem mění své chování a posouvají cíle, příčemž jejich motivace je tu opravdu jasná, každý chce vyjít jako vítěz, stát se tou nejoblíbenější postavou. Svou roli tu hraje 'živá' kamera, mikroporty, osvětlení i občas rušivý zvuk a absence hudebního doprovodu. Co se týče samotných postav opravdu se zdají být skutečnými hrdiny a nejen napsanými postavami. Ač hrají, zároveň též žijí svůj život v tom spropadeném Kanclu, ve kterém se každý den dějí velmi podobné věci. Máme tu šéfa, který není hajzl, ale naprostý debil. Jeho chování je vypočítavé, snaží se manipulovat s ostatními, ale postupem času jej většina prohlídne. V prvním díle jakoby mu všichni jeho řeči 'žrali', ale postupem času ho už nikdo nebere vážně, což si on sám zapírá a pokládá to za holý nesmysl (úžasným případem jeho arogance a demence je rozhovor na téma "Kdo nejvíce ovlivnil váš život."; hodně bezradnosti je pak vidět na jeho chování v neznámém prostředí, s lidmi které vidí prvně a jsou na stejné úrovni jako on totiž nelze nijak lehce manipulovat - televizní soutěž, kde je převlečen za Austina Powerse). Pak je tu Gareth, který není o moc lepší, jedná se o jasný příklad člověka, který nikdy nezapadne do společnosti a tak se snaží chytnout se jednoho silného bodu a díky němu se vyšvihnout o kus nahoru. Hrdinů je tu samozřejmě mnohem víc, ale nevidím žádný smysl v tom je tu všechny vyjmenovat, snad stačí jen říct, že snad ani jeden z nich není klasický příklad kladného člověka a většina má více zápru než kladů. Herecké výkony jsou opravdu skvělé a zaujal hlavně Martin Freeman, který konečně začal stoupat a snad již brzy bude jeho jméno známější. Rozhodně jsem se dobře bavil, od začátku dokonce, neboť každá epizoda má co nabídnout a co více, tenhle seriál netrpí takovou nevyrovnaností jako většina ostatních, ba dokonce se možná jeho díly postupně čím dál více zlepšují. (27.08.2007)

Hm, opravdu velmi zvláštní projekt:). Dokumentárně se tvářící sitcom (bez publika) bude pro leckoho opravdu nezkousnutelný... Humor zde je takový... divný. Spočívá hlavně v hlavní postavě šéfa Davida Brenta, který nešetří neskutečně trapnými a hloupými hláškami, kterým se ale nedá nesmát. Celkový dojem mi trochu připomíná některé kancelářské skeče Monty Pythonů, protože tyhle vtípky nejsou třeba kdovíjak vtipné na první poslech, ale když se člověk na celou scénu podívá s určitým nadhledem, uvědomí si, že to je vlastně HROZNĚ vtipné a absurdní.:) Ale nedá se to popsat nějak smysluplně, to se musí vidět. Hodnocení 20.5.2007 - 92%. Evidentně se na to dívali jen fandové british humoru, kteří umí (umíme:)) ocenit takovíhle šílenosti. Už se jen bojím, jak rating klesne, jakmile to začne dávat ČT a uvidí to i spousta diváků, kteří tohle rozhodně nečekají:). Za mě ale 90%. DODATEK PO SHLÉDNUTÍ POSLEDNÍHO DÍLU: Jednak jsem potěšen, že mi tip vyšel a po objevení se na ČT kleslo hodnocení o 10%... Za sebe ale opravuji svých 90 na čistých a bezkonkurenčních 100% a Office se posunul do top5 mých seriálů (i když jich tam je už asi 10:)). Postupem času totiž divák zjistí, že to neni jenom o té srandě, ale hlavně v postavách Tima a Dawn i o neskutečném lidství a problémech, touhách, nejistotách, kterými každý prochází... A konec 12. epizody, kdy poprvé vidíme Davida na kolenou, konečně jako člověka, ne jako tu bestii, co nám svou odporností 11 dílů protahovala bránice, to je jak rána do hlavy. Nemám slov, vivat England, vivat Ricky. (20.05.2007)