Tlouštík

Mé vůbec první setkání se sympatickým tlouštíkem jménem Pruitt Taylor Vince. Skvěle protikladná dvojka, nesmělý outsider Pruitt a krásná, nedotknutelná Liv Tyler v osobitém a mlčenlivém snímku, jež patří mezi ty nezávislé, emotivní a bezeslovně silné snímky o životních útrapách, které jsou v širokém diváckém povědomí téměř neznámé. (29.08.2011)

Nemohu jinak, než dát maximální hodnocení. Tenhle film na mne velmi zapůsobil, asi taky proto, že mám trochu nadváhu a vím, že leckdy není lehké vyrukovat se svými city, a tak je mnohdy lepší je skrývat, ale za cenu, že vás to uvnitř užírá, a tak jsem hlavnímu hrdinovi dobře porozuměl. Jedná se o milý příjemný film ze života, který má své jisté kouzlo, svou romantiku, svoje charizma. Nádherný film, který ještě umocňují herecké výkony jednotlivých představitelů. Navíc film volí místy odpudivá a nevábná místa, ale o to lidštější pocit jsem z něj měl. Scénář výtečný s žádným přeslazeným happy endem, naopak už to vypadalo, že hlavní hrdina zůstane sám, ale na úplném konci se seznámí s mírně roztržitou prodavačkou a vypadá to, že i on bude mít v životě štěstí, což už se ale nedovíme. Úžasné herecké výkony, perfektní scénář, příjemně lidská režie a nádherně zvolené scenérie. Maximální hodnocení má tento film ode mne oprávněně a chci vyslovit veřejně České televizi dík za její každoroční Americké nezávislé léto, které přináší do mého domova úchvatné příjemné neznámé filmy, které navždy zůstávají v mých myšlenkách a v mém srdci. (14.07.2007)

Tlouštík je malý, neveselý film o životních jistotách, o jejich hledání a vyrovnávání se s jejich ztrátou. Jedinou jistotu v životě mlčenlivého kuchaře Victora představuje plakát prsatice na stěně a stará, nepojízdná dodávka před domem. A možná ještě věrný psík, ale ten taky nebude žít věčně. Victorovou nadějí na nové, snad lepší zítřky, by mohla být mladičká servírka Callie (velice snaživá Liv Tylerová). Ta však samá neví, co od života chce a při rozhodování zatím více spoléhá na srdce, než na hlavu. Snahu Victora o sblížení s ní lze vnímat ve dvou rovinách. Buď je jenom dobrosrdečným tlouštíkem, který konečně poznal dívku svého srdce, anebo duševně chorým člověkem, chorobně fixovaným na jedinou osobu. Jeho nervózní těkání očima a několik téměř hororových sekvencí posunuje celý film do žánru psychothrilleru. James Mangold, stejně jako desítky tvůrců před nim a desítky tvůrců po něm, ukazuje, že lidi jsou zlí, že lidi jsou smrtelní, že lidi jsou na sobě závislí. Po vzoru svého hlavního hrdiny těžkopádně říká, že když sami nevíte co říct, raději byste měli mlčet, ale že zase nelze mlčet celý život - někteří lidé by si to mohli špatně přebrat. A že sice můžeme vzhlížet k oblakům, unikat do snů, ale zodpovědnosti za věci reálné se nevyhneme. 65% (01.11.2007)

O maličkostiach, ktoré utvárajú ľudský život. Tiež o krehkosti bytia a o tom, ako sa náhle môže všetko zmeniť. No netreba sa báť tú zmenu prijať a zmieriť sa s tým... Škoda, že sú tu postavy tak málo rozobraté, vôbec sa tu nešlo do hĺbky a v jednotlivých problémoch sa tu len skĺzlo po povrchu. Nakuknutie do Viktorovej hlavy mohlo byť omnoho zaujímavejšie. Takto len priemer. 60/100 (18.04.2017)

Lehce podmanivý a zároveň otravný film o změnách, ke kterým nakonec možná ani nedojde. K jedné změně ale dojít spíše mělo, a to ke zkrácení několika scén, a taky možná nemělo až tak být tlačeno na pilu. Jeden by si pak mohl uříznout ze samotné pragmaticky dávkované deprese prstíky. Pruitt Taylor Vince sice prohodí pár skromných slov, ale za ty jeho smutný těkavý oči a výraz odhozeného opelichaného pejska byste ho chtěli z čirého srdce obejmout a vyplakat se společně s ním. Malý, komorní, oheň nijak nerozdmychávající filmek, který by se však hodil k posezení u táboráku a k zamyšlení se nad všehomírem... P.S.: A jak by tam bylo krásně, co Fingone? (25.10.2007)