Tajomná záhrada

Tento rodinný snímek nenabídne divákům žádný novátorský postup, unikátní příběh ani záplavu megahvězd. Ale má v sobě skryto nějaké magické kouzlo, kterým dokázal očarovat i mne. To kouzlo je skryto především ve způsobu vyprávění a práci s kamerou. Agnieszka Holland dokázala natočit procítěný příběh s nádechem lyriky a okouzlujícími záběry, okořeněný hereckým výkonem Maggie Smithové, ale i dětských hrdinů filmu. (04.10.2003)

Nesnáším anglický venkov. Je studený, sychravý a ze zámku, kam přijela malá Mary za příbuznými po smrti svých rodičů při zemětřesení v Indii, je cítit zatuchlina a plíseň.S Mary se nikdo nebaví a strýc se jí vyhýbá, jedinou spřízněnou duší je dětská služebná. Mary najde starou zamčenou zahradu a takřka nemohoucího synovce...... Nějaké kouzlo tam bylo, zahrada ušla,trochu poetiky, slušná hudba....víc jak na tři hvězdy to se mnou nezamávalo, lituji:-) (02.07.2013)

Nikdy byvh nevěřila, že se setkám s ryze poetickým filmem, jehož režisérkou bude dáma s břitkým vtipem, Agnieszka Hollandová. A hle, je to zde. Mistrovství práce s dětskými herci na úrovni Kachyni určitě není snadné dosáhnout, a tak se Hollandová místy v obzvláště vypjatých psychologických momentech uchyluje k vnitřnímu monologu hlavní hrdinky. Mám dojem, že obzvláště ten poslední byl zcela zbytečný, opuštěnist Mary byla zjevná. Režisérce kalibru Hollandové nemohu takovou začátečnickou chybu odpustit. A byť by film bez potíží dosáhl svým celkovým vyzněním na čtyři hvězdičky, tohle mu zkrátka jednu musí ubrat. (24.12.2019)

Tak na tenhle film jsem čekala; teda ne na tento konkrétní, ale s podobným námětem a především nekýčovitý. Není to dokonalý film: neoriginální příběh a stokrát ohrané téma, přesto konečně v podání, které můžu s klidem ohodnotit plným počtem. Absence kýče (aspoň z mého subjektivního pohledu), ať už vizuálního, nebo co se týká obsahu či hereckých výkonů, je velkou předností a je pro mě, vzhledem k tématu, docela překvapením. Určitá porce sentimentality k těmto příběhům samozřejmě patří a nechybí ani tady, ale v tomto případě jsem ji strávila lehce. Zatímco knižní předloha je určena primárně pro děti (jo, moc se mi líbila), film podle mě ocení spíš starší publikum (oproti knize je v něm několik drobných změn, většina z nich mi sice přišla zbytečná, na druhou stranu jejich význam v ději je minimální a nijak příběh nenarušují).90% (14.08.2012)

Kate Maberly se od pohledu trošku podobá Jarce Schallerové z Jirešovy Valerie a týdne divů, ač na Jarčin půvab úplně nemá. Malá dívčí hrdinka s tak radikální povahou, bez jediné slzy smutku i v tísnivé situaci po smrti obou rodičů, je ovšem zjevením, jaké jsem snad jinde neviděl. Samotný dětský příběh s překonáváním psychického či v případě bratrance Colina i fyzického omezení zase s poetickými záběry evokuje filmy Karla Kachyňu, přesto Agnieszka Hollandová vdechuje prostředí odlehlého anglického panství vlastní poetiku. Mnohem temnější, asi jako povaha služky Medlockové. Magické kouzlo však krásně zafungovalo nejen na hlavní dětské postavy, ale i na mě... pro děti v myšlenkách může prostředkem ke změně postojů a okouzlení s poznáním nových pocitů či překonání hendikepu zůstat ona tajemná zahrada, já však vnímám jako primární podnět k těmto změnám samotné setkání, budování nových kamarádských vztahů a u Colina rovněž probuzení touhy nevzdát se a zkusit znovu „skákat přes kaluže“, když to nazvu přímo kachyňovsky. :) Hollandová vede dětské herce citlivou rukou a jelikož zde i točí pro děti, odpustím jí i (z pohledu dospělého diváka již nadbytečné) vypravěčské dovětky hlavní hrdinky. // PS: Zásada Mrs. Medlockové povinně nosit vedle Colina roušky získává pro diváky od jara 2020 nový rozměr, zpětně již s vtipnou konotací. :) [80%] (31.05.2023)