Bezmocná

Časová schránka devadesátých let (a zdůrazňuji, že maximální). Snímek tak zastaralý, že z dnešního pohledu působí jako parodie na sebe sama. Je škoda, že není jednoduché odlišit, kdy si film dělá srandu ze žánrových/sociálních klišé a kdy to myslí vážně, protože kritický divák může potencionálně zažít pěkné peklo. 50% (27.01.2020)

Scenár na viac ako slušnej úrovni. Nehovorím , že ide o klenot televíznej zábavy ale film určite milo poteší nielen vyprofilovanými postavami , ale aj svižným dialógom a inteligentnou réžiou. Rozhodne neprináša nič prevratné , ponúka však oddychovú zábavu - a ak to bol zámer tvorcov , o čom nepochybujem , zaslúži si vysoký grant. Však tá ženská vpravila do svojho filmu reklamu na Mentos. (03.01.2013)

Uplne nahodou jsme to zahledla v nedeli dopoledne v telce a nejak jsem u toho vydrzela se na to koukat... Vzhledem k tomu, ze jsme cetla Emmu od Austenove, tak me ta podobnost hned napadla :) Alicii jsme vubec nepoznala, jsem si jen rikala, ze je mi nejaka povedoma, ale to jsem taky necekala, ze ten film je az tak moc stary! Cekala jsem tak 10-13 let, ale 18 let me dostalo, coz jsme si jen uvedomila, jak moc stara jsem ja. Nenarocne podivani na nedelni dopoledne pri vareni pro zensky, nic vic, ale svuj ucel to splnilo... verim, ze kdyz to za 5 let zase dopoledne uvidim, ze u toho klidne budu zase neco delat :) PS: Ty paralery, jak pretavili udalosti z dob 18 stoleni do soucasnosti byly kouzelne (ten obrazek si vyfotila ty - v originale namalovala, looser = skatebodista - tehdy farmar...) (25.09.2013)

Myslíte si, že Jane Austenová a kalifornská střední nejdou dohromady? Tak to jste vedle. Amerika je země netušených možností a prznění literárních klasik je hollywoodský národní sport, tak proč z Emmy neudělat středoškolačku z Beverly Hills se zálibou v nakupování. Uznávám ale, že Praštěná holka není zas až takový průšvih. Z knihy si bere vpodstatě jenom dějovou linku a všechno ostatní nahrazuje parodií na americkou zlatou mládež. A i když ta nadsázka občas překračuje meze únosnosti, tak byly okamžiky, kdy jsem se smála nahlas. Nejčastěji zásluhou sympatického Paula Rudda, kterého je pro takové filmy škoda. (03.03.2009)

Parodie! Jinak se to nedá brát. Přistupujte k téhle postmoderní koláži skutečně jako k parodii, odpusťte si intelektuální pohrdání a spravedlivé rozhořčení nás trpících z východu nad záplavou konzumu. Budete se výborně bavit. Nostalgická vzpomínka na šatník z poloviny devadesátek, našlapané dialogy, zapamatovatelné hlášky, výborná hudba. Trenky ven, kalhoty do půl zadku a sláva peroxidu! (29.03.2008)