Schatjes!

Tahle vcelku netradičně drsná „teenegarská“ komedie mi navzdory své originalitě příliš nevoněla. Více jsem cítil z toho jistou pachuť a lehkou depresi, než sympatickou zábavu. Jelikož snímek často provází nejednou primitvní humor, někdy téměř až troškovského kalibru, neodvážil bych se hledat v příběhu s válkou dětí proti rodičům cokoliv hlubšího. Ono se o to vlastně ani moc nesnaží, což je snad vzhledem k celkové stylizaci, ať už v podobě groteskně laděných vylomenin nebo vyvrcholení v duchu thrilleru / hororu, jedině dobře. Jistě, spatřit tenhle nizozemský filmový kult může být stejným nečekaným překvapením jako v domácí tvorbě objevit zase třeba Vlčí boudu. Osmdesátá léta v kinematografii se po celém světa hodně nesla v duchu různých pokusů o originálně pojaté žánrovky. Bohužel z větší části mě tyto filmy míjejí a připadají často poněkud laciné či lehce zestárlé, na druhé straně napětí a stále mrazivější jsou natolik působivé, že jsem se místy od toho neodtrhl. Procenta navíc přihazuji pro Petera Fabera v roli zaneprázdněného, no k závěru poměrně vynalézavého otce rodiny a současně pilota v uniformě. // EDIT (prosinec 2021): Po roce jsem se dostal chuť podívat znovu a zvyšuji hodnocení na 4 hvězdičky. Zase jeden z těch filmů (stejně jako ta Vlčí bouda), které se mi během prvního zhlédnutí protivily, ale s odstupem času zjišťuji, že ve mě přeci jen zanechaly víc, než jsem si myslel, jeho kvality mající na svědomí ten působivý zážitek dozrály a s reprízemi se to zvláštní kouzlo teprve prohloubuje. 75% (17.12.2020)

Vydarené skoro až groteskné spracovanie generačne likvidačnej komédie, ktorá si vyhradila maskrálny záver na pôsobivé narušenie komediálneho škatulkovania. Tak, ako vtipne fungoval kondóm na výfuku , tak mrazivo pôsobilo záverečné účtovanie. Výborná práca a to ešte opomínam rok vzniku ( nehovoriac o destinačnej prekvápky ). Spokojnosť. (23.10.2013)