Šimocuma monogatari

Hamletovské "Byť či nebyť" sa v podaní japonskej Lolity mení na dilemu "Šiť šaty či radšej si ich len obliekať?", čo je vskutku dilema zapeklitá. Podstata je presnejšie v hľadaní samej seba. Prostriedkom k autentickému seba prejaveniu je podivné priateľstvo rokokovo odenej stredoškoláčky - večnej Lolitky s drsne sa tváriacou a agresívnou členkou dievčenskej mopedovej bandy. Výstredné, expresívne farebné, so spústou obdobne výstredných postáv (napr. čávo v herni s prezývkou jednorožec, vyzerá ako japonský manažér fínskej kapely Leningrad Cowboys) a tvorivých, snovo-surreálnych nápadov a anime vsuviek. Napriek značnej a zručnej tvorivej kreativite je hlavná línia dejovo plytká a nezaujímavá. Spomenuté oživenia tak-tak stačia na to, aby bol film dopozerateľný. Poznámka: Užívateľ Van Tom presne poznamenáva, že ide o popovú šialenosť. Nuž ale ako ju možno hodnotiť nadpriemerne, keď od útlej mladosti prirodzene, v rámci kultúrneho poznávania, razím i zušľachťujem heslo: "I hate pop"? (27.11.2020)

Prirovnávanie k Amélii má zmysel len potiaľ, ak ste schopní predstaviť si, že Améliu prekreslia do mangy, následne pretavia do anime a potom natočia japonsky uleteným štýlom celovečerný film. Ak je vaša predstavivosť na takejto úrovni, potom máte hmlistú predstavu ako asi Shimotsuma Monogatari vyzerá. Momoko je zástancom štýlu Lolita a zásadne sa oblieka do kostýmčekov šmrcnutých rokokom. Celým filmom nás sprevádza jej komentár, pričom začíname "koncom". Postupne sa cez opis života Momoko dočkáme humornej kritiky konzumného štýlu života (Obchodný dom "Jusco") , histórie skvelej značky "Versach" a jej "únie" , gangsterskej dedinky teplákovo a nebezpečnej mopedárky Ichi(g)ko. Príbeh je preplnený bizarnými postavami ako Jednorožec (ktorého "nástup" na scénu nezabudne žiadna panna :-) ), "Rokoko no Kami sama", vražedná babička, či smoliarsky otec. Napriek tomu, že dilema hlavnej hrdinky či radšej šaty nosí alebo ich pre druhých šije môže pôsobiť povrchne, pokiaľ nazriete hlbšie, je to problém podobný tomu Améliinmu - uplatnenie v živote, hľadanie vlastnej cesty životom a pomoc iným. Akurát je to natočené tak úchylne a zábavne, že na konci nebudete mať na ústach onen hrejivý úsmev, ale úškľabok od ucha k uchu . A najlepšia hláška ? Lolita gets berserk. 10/10 (27.01.2006)

Taková absurdní blbina, u který vůbec nevim proč mě bavila, ale prostě je to tak, ono taky dívat se na Kyôko Fukadu v roztomilých krajkových šatičkách z dob rokoka je zábavný samo o sobě a je pravda, že být tam nějaká stará větev, tak by to nebylo ono. Nicméně to rozhodně neni zase jenom o tom koukat na Kyôko, i sám příběh je docela zábavnej a stylem vyprávění alá Amelie z montmartru dokáže velice dobře pobavit (10.12.2008)

Film je bohužel plný odkazů na japonské reálie, takže napoprvé si jej vychutnají na 100% pouze znalci Japonska. My ostatní se podíváme na domovské stránky filmu, kde jsou popsány všechny odkazy a to formou snadno přístupnou :) a pustíme si film ještě jednou. Důležitou součástí filmu je vynikající hudba Yoko Kanno a výběr písní, které zazněly ve filmu. Soundtrack by si fanda neměl nechat utéct. (20.12.2005)

Na sladký moc nejsem a volánky a kraječky mne baví asi stejně jako to vyšívání a tak ani docela přesně nevím proč jsem si tenhle snímek tak užil. Značnou měrou se na tom určitě podílela roztomiloučká Kyoko Fukada a její rafinovaně diblíkovitá stylizace, ale celý příběh a způsob jeho vyprávění je originální kombinací absurdit, ztřeštěného humoru a popkulturních narážek (pro nejaponce možná nepříliš srozumitelných, ale o to zajímavějších) a věřím že většinu diváků dozajista pobaví. (10.02.2012)