Krvavé housle
Le Violon rouge
The Red Violin
Réžia:
François GirardKamera:
Alain DostieHudba:
John CoriglianoHrajú:
Irene Grazioli, Clotilde Mollet, Johannes Silberschneider, Jason Flemyng, Greta Scacchi, Sylvia Chang, Xiaoshuai Wang, Carlo Cecchi, Samuel L. Jackson (viac)Obsahy(1)
Slavný italský houslista Bussoti, zdrcený smrtí své mladé ženy, smíchá její krev s lakem na housle a vytvoří tak nástroj se zázračným zvukem. Každý, kdo propadne jejich kouzlu, zažije okamžiky velké slávy, ale neštěstí a smrt, zakleté do zvuku houslí, si vždy vyberou svou daň. Film Francoise Girarda, Krvavé housle, sleduje v průběhu třech století a na území několika kontinentů, tragické osudy bývalých majitelů těchto unikátních houslí, o které bojují různí zájemci na velké dražbě hudebních nástrojů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (48)
Nevím proč jsem našla tenhle film mezi horory. Je to docela zajímavý film, ale horor to tedy není. I přes pár obtížnějších míst (Čínština bez překladu), a i přes to, že jsem nepochopila co přesně se to na konci stalo, mne tenhle film docela bavil. Je pravda, že je místy zdlouhavý. Ale zajímavě tajemné téma+skvělá hudba+pestrý a složitý styl vyprávění nějak udržel moji pozornost. ()
Čím je vůně pro Parfém, tím je hudba pro Krvavé housle; film by bez ní nemohl existovat. Nejen, že je to film o hudbě, ale jednotlivé scény by bez ní vyzněly plytce a nezajímavě. Hudba je tím, co jednotlivé příběhy drží pohromadě a dává vznikat působivému obrazu. Pokud bychom soudili každou dějovou linku zvlášť, museli bychom si přiznat, že nejsou nijak originální, ale přidejme k tomu mystiku houslí s lakem z krve, hudbu a S. L. Jacksona a funguje to. A funguje to hodně dobře. ()
Nepamatuju si, kdy bych potkal film, kde je v hlavních rolích předmět a kolem něj se otáčí několik příběhů. Každopádně Krvavé housle je přesně ten předmět, o kterém se v tomto filmu vypráví. A není to bůhví jak nadpřirozené a zvláštní, ba naopak. Celý ten příběh je pojat takovou civilizovanou formou, že Vás to donutí sledovat až do konce. Jen škoda, že ze samotných příběhů ne každý dokáže naplno zaujmout. Nicméně za tu poslední epizodu samotných houslí stojí za to film vidět. A taky za úžasnou středověkou atmosféru s hrady v pozadí. Tu jsem si osobně moc užíval. Nádherný film. ()
Velmi dobré drama o houslích, jež přecházely z majitele na majitele a psaly tak svůj prokletý příběh. Film je rozdělen do několika povídek, které vyprávějí o osudu majitelů těchto houslí. Bylo to poetické, plné citu a romantiky. Velmi pěkný příběh. Není to profláknutá věc, ale každého určitě potěší a zaujme. Vřele doporučuji.. 80% ()
"Hudba je těsnopis emocí. Emoce, které lze popsat tak nesnadno, jsou přímo sdělovány člověku v hudbě a v tom je její síla a význam". Nádherný film, který možná není úplně pro každého a ani já jsem netušila, jakým úžasným způsobem lze lidem nastínit, jaké kouzlo a vliv může mít hudba na člověka. V povídkách ve kterých byla hra na housle (které měly tady navíc svou krvavou historii) spojená s láskou, vášní, utrpením, bolestí a jinými city, předložena Erancoisem Girardem opravdu velmi působivě prolínáním těch mnoha emocí. Díky moc jednomu nejmenovanému uživateli za tak skvělý tip s kouzelnou hudbou. ()
Galéria (24)
Zaujímavosti (1)
- Hrad vo filme je Campo Tures, ktorý sa nachádza na severe Talianska, blízko hraníc s Rakúskom, asi 70 kilometrov severovýchodne od mesta Bolzano. (hollci)
Reklama