Dobrý ročník

Veci, ktoré považuješ za jedinečné a sexi Ti časom zovšednejú. A po niekoľkých mesiacoch jedenia, pitia, spánku a šukania, čo myslíš, že Ti ostane? Nuda! Jedna z mojích najoblúbenejších romantických komédií s neskutočne príjemnou atmosférou, hravým vizuálom, jemným humorom, skvelou hudbou, charizmatickým Russellom Croweom a nádhernou Marion Cotillard. Lepšie to už snáď ani natočiť nešlo. Odpusť mojím perám. Našli potešenie na tých najneobvyklejších miestach. Magnifique!!! 90% (24.03.2009)

A půl. I navzdory žánrovému označení komedie, jsem si vždy myslela, že tento film bude drama. Nevím ani proč. Zhruba do první poloviny jsem se výborně bavila nad vtipnými situacemi a dobrými dialogy. Druhá polovina filmu mě již lehce míjela a nějak jsem nebyla schopna ji plně vnímat. Russell Crowe je můj oblíbenec, a i přesto, že svou roli opět zvládl bravurně, mi do komediálního žánru příliš nesedí. O půvaby filmu bylo postaráno díky nádherné Marion Cottilard a slunečnému prostředí provincie. Jako bonus bych také zmínila excelenci našeho dabingu v podání Vladimíra Brabce a Jiřího Schwarze. Má představa o Dobrém ročníku byla poněkud odlišná, i tak z něj mám dobrý pocit a dojem. (02.05.2010)

V režijní filmografii pana Ridleyho Scotta, se jedná o naprosto ojedinělý snímek. Dobrý ročník se rozjíždí ihned od začátku a stejně rychle jako mi byl na úvod Max (Crowe) nesympatický, stejně rychle si mě začal získávat. Čím víc času jeho postava tráví na francouzském venkově, tím víc mě film dostával. Kromě pěkné hudby, krásných hereček a výkonu Russela Crowea, se mi moc líbilo to, jak Scott výborně střídal scény z uspěchaného a chladného velkoměsta s prostředím prosluněných francouzských vinic. I moje volba by byla jasná a jasné je i hodnocení. (01.04.2011)

Úplně jako to víno z Henryho vinic - zápletka důvěrně známá z výtvorů Rosamundy Pilcherové, figurkovité postavy a nevyvedené pokusy o humor by mohly dávat tušit, že z tohoto filmu nic dobrého vzejít nemůže. A heleme se - Ridley párkrát zamává kouzelným proutkem a vyčaruje náladotvorný vizuál, podmázne ho adekvátním hudebním doprovodem a s tisíckrát viděným si pohraje tak, že místo očekávaného odplivnutí se ještě několikrát oblíznete. I ta avizovaná klišé jsou podávána velice decentně a uvědomněle - vlastně tak, že vůbec neruší, ale přetavují se do diváckých jistot, čímž podporují pohodovou, bezstarostnou atmosféru. Zapomeňte na Bobule (beztak Dobrý ročník vykradají, jakkoli to jejich režisér popírá), které opadají a rozpadnou se na prach; to Dobrý ročník může být s časem leda lepší.... (01.02.2009)

Je pravda, že jsem na začátku k Dobrému ročníku přivoněl značně podezíravě. Velká jména u obsahem tak komorního filmu dělají dobrotu jen žřídkakdy. Navíc ten námět... Že on ten zavilý kapitalista nakonec prohlédne a uvědomí si, v čem spočívá skutečné štěstí, říkal jsem si s náramě ošklivým cynickým úšklebkem. Přesto si mě film po chvilce začal získávat a někdy v půlce jsem si najednou uvědomil, že se skoro proti své vůli velice příjemně bavím, i když se na plátně v zásadě nic neděje. Režisér, který ještě nedávno definoval filmový chaos svým Černým jestřábem, totiž nyní nesmírně zručně propůjčuje Dobrému ročníku unylou opojnost filozofie spjaté s pěstováním a pitím vína: formálně i příběhově jde o absolutně poklidný, navýsost odlehčený, velice odpočinkový a pozitivní filmový zážitek. Co na tom, že jste ten příběh už xkrát slyšeli a jeho moralitu odhadnete pět minut po úvodních titulcích? Nechte Ridleyho ať vám dokáže, že i cesta může být cíl. 80% P.S.: Za scénu, při které hraje píseň "How Can I Be Sure Of You" bych nejradši přidal pátou hvězdu, ale to by asi nebylo fér :-) Tak ji jenom tak připomínám... (24.10.2009)