Dobrý ročník

Nečekal jsem, že mě DOBRÝ ROČNÍK tak strhne. Víno a já nejsme příliš dobří kamarádi a Russell Crowe (i když je výtečný herec) nepatří k mým oblíbencům. Nicméně stalo se. Asi za to mohlo ono kouzlo půvabné Francie, krásné ženy a krásná příroda. Úchvatný kraj ten Provence. Ridley Scott těží právě z něj. Vzpomínky na dětství a nostalgie jsou téměř v každém záběru hmatatelné. Podle mě se tahle spolupráce Ridleyho a Russela povedla ještě lépe než jejich GLADIÁTOR. (15.09.2007)

PFF .. Scénář: Marc Klein .. Víno je krásný kumšt. Stejně krásné a hřejivé je také prostředí francouzské Provence, kam nás Ridley Scott zavede ve svém nejnovějším snímku. Příběh je vlastně velmi prostý, jenže tak excelentně zpracovaný, jak jen mohl být a mistrně kombinuje životní ingredience jako jsou práce, humor, láska a víno. Z každičkého záběru pak číší tvůrčí um, lehkost, grácie a radost z jaké vznikl - stejnou radost pak zažívá divák. Scénář je prošpikován brilantními dialogy, kdy nechybí slovní či situační humor ani velká životní moudra (vždyť ve víně je pravda). Casting je také velmi povedený, Russel Crowe však vesele vévodí jinak pestrému obsazení, kde skvostný zadek úžasné Marion Cotillard už je jen pověstnou třešničkou na dortu. Nejzáslužnější práci přesto odvedl právě režisér, který byť při tzv. odpočinkovém filmu myslí na každičký detail, osvěžuje vše mnoha nápady a zavaluje diváka vizuálně pestrým zpracováním (lehké/teplé kamerové filtry, střihy, doslova sluncem zalité vinice i Chataeu apod.). Film Dobrý ročník je zkrátka od srdce stvořená, velmi zábavná, snově romantická podívaná. ___ Jaká to náhoda, že jsem snímek viděl právě v den jedenáctého jedenáctý 2006, tj. v den, kdy se prvně chutná nové Svatomartinské víno a opravdu mi nezbývá než konstatovat, že i to je opravdu DOBRÝ ROČNÍK! (11.11.2006)

Everything matures... eventually. Ridley Scott střídá malé filmy s těmi velkými a já nevidím důvod, proč bych měl dávat "pouze" čtyřhvězdičkové hodnocení, přestože Dorý ročník není nic světoborného a jedná se jenom o další z řady pohodových a oddechových filmů jak pro tvůrce, tak i pro diváka. Dobrý ročník šlechtí to, že se nejedná o film snažící se o něco víc, jako tomu bylo u Scottových Švindlířů, a taky fakt, že tady nejde vůbec o naplnění žánrové šablony nápravy arogantního sobce (protože ho za a) hraje charizmatický Russell Crowe s pověstí bijce a za b) k žádné nápravě ve skutečnosti nedojde v závěru filmu) a Scott si s jednotlivými scéhamty a klišé pohrává. Londýnské epizody jsou v chladných barvách, ty z Provence v teplých a dají upomenout jak na hollywoodskou klasiku A Bůh stvořil ženu, tak i na rozverné eskapády jako z Mého strýčka či Pana Hulota na prázdninách od Jacquese Tatiho (tyto tři jmenované filmy jsou dokonce na hrdinově rande s místní servírkou promítány na pozadí). Scott se navíc může opřít o vyloženě příjemnou hudbu a kvalitní herecké obsazení i pro ty nejmenší role (dalším plusem je, že zde nejsou žádné figurky a povinné žánrové propriety komplikující hrdinovi cestu ke zdárnému konci jsou odsouvány na druhou kolej, viz údajná sestřenice), umně balancuje na vlnách sentimentu a patosu a málokdy je skutečně kýčovitý. Ridley dozrál do dobrého ročníku. :-) (21.01.2007)

Film, kde je nebeská modř, sluneční kraj a nádherná Provence plná vinné révy, se vždycky těší u mě dobré pověsti. Nejde vůbec o žádné zářící barvotiskové dílo, či lacinou komerční komedii, ale opak je pravdou, je to natočeno s lehkou svěžestí, vtipně a hlavně s filmařskou profesionalitou, kde režisér Ridley Scott, myslím nepromarnil nic z toho, co tenhle námět nabízel. Po herecké stránce tu na sebe váže pozornost hlavní postava Max Skinnera v podání neodolatelného Russella Crowe, jehož filmový rejstřík je opravdu široký a má v něm i místo pro humor. Ke konci, když už pravidelné titulky lemovaly obrazovku a zmizela okouzlující Provence, jsem dostal fantastickou chuť na skleničku francouzského vína. Nakonec proč ne, moje hodná paní doktorka praví, že v malém množství je víno zdravý nápoj, plodí radost a zahání stesk i chmury. O sodovce se to říct asi nedá? (22.07.2009)

Filmy o přehodnocení současného života, o nalezení správného místa k vlastnímu bytí a o pravých přátelích u mě mají dveře vždy otevřené a když Ridley Scott natočí svůj osobní emoční vrchol a Russel Crowe hraje ve svém bloumání po Provence na city jak nikdy, je rozhodnuto. Lidský a v nejlepším slova smyslu hřejivý úspěch. (01.03.2007)