Sin City - mesto hriechu

Nepatřím k fandům tohoto komiksu. Možná to bude tím, že jsem nikdy v ruce neměl žádný sešit s příběhem od Franka Millera. Z toho vyplývá, že nějaká citová vazba k látce nebo autorovy opravdu nehrozí. Očekával jsem od Sin city jen jednu věc a tou byla zábava. Avšak celý film na mě působí jak otrocky nafilmovaný komiks, v kterém je doděláno pár pohyblivých políček. Frank Miller a Robert Rodriguez si nejspíše mysleli, že bude stačit promítnout lidem komiks s pohybujícími se obrázky, pár hvězdami a úspěch se dostaví sám. Tak to není hoši :). Film se dost utápí ve stylizaci do komiksové podoby. Uznávám je velmi krásná, ale spíše působí samoúčelně. Film se nikam dlouho neposouvá a naprosto chybí gradace a dramatičnost scén. Hudba je tu prakticky nulová. Což je velká škoda, protože v takovémto snímku se hudba mohla stát velkým trumfem, který na komiksových stránkách chyběl. Vše co komiks neumí, nedokázali oba režiséři vložit ani do filmu. Neustálý vnitřní monolog, který je jak vystřižený z komiksu je tu často zbytečný. Herci jakými jsou Bruce Willis, krásná Jessica Alba(už jen kvůli ní to stojí za to :-)), drsný Mickey Rourke jehož Maarv je opravdová gorila :) a nebo tichý zabiják Elijah Wood. Většina herců se do filmu skvěle hodí a pasuje na své postavy až nehorázně přesně(případ Del Toro, Rourke, Alba...), ale je tu i skupina slavných herců, které by mohl hrát někdo jiný a vůbec by to nikomu nevadilo (Elijah Wood, Josh Hartnett...). Né vždycky je více lepší než méně. Další co chybí sin city je atmosféra. Tomu jistě dopomáhá prakticky neexistence hudby, gradace a napětí, ale snad se mnou budete souhlasit, že atmosféra v takovémto filmu je polovička úspěchu. Komiksoví hrdinové jsou skvělý, ale umírají přesně tak jak se dá očekávat. lehká předvídatelnost je na škodu. Podle mě film trpí na snaze o přesné provedení a nestará se o další důležité fakty jako atmosféra, hudba, napětí.... Obraz přehrává na celé čáře obsah. Smutný fakt. (26.04.2005)

SIN CITY je první věrnou konverzí komiksu jakožto popartového žánru na stříbrné plátno. Narozdíl od drtivé věštiny zepizovaných filmových narativů, které si půjčily příběh a určité typické znaky komiksu, podřizuje Rodriguez "jazyk" (stylizaci narace) původní platformě, pro kterou byly příběhy vytvářeny. Zřejmě lví podíl na sugestivitě a přesvědčivosti filmu má autor předlohy Frank Miller, díky němuž SIN CITY skutečně působí jako rozpohybované stripy jeho noir rapsódie. K tomu si přičtěme nezvyklý podíl popisných monologů a skutečně labužnickou práci s barvou a máme na pitevním stole formálně nejdokonalejší remake, jaký jsme kdy mohli vidět. A obsahově? Funguje to, světe zboř se! Bezútěšný svět kriminálníků, pasáků a zjizvených lidí má patřičný magnetismus a ač jsou příběhy zpravidla hodně čitelné a poznamenané nelogičnostmi, které komiks netrápí, udržuje si SIN CITY neskutečně intenzivní atmosféru, mísící v sobě noir drsnost a naturalismus, hraničící se sadismem. Psychologie stav funguje a všichni tři hlavní představitelé odevzdávají maximum, každý pod svém, každý bezchybně. Trochu mě mrzí určitá samoúčelnost, kterou je stižen Marvův příběh... chybí tam prostě silný poetický moment typu pomsty Valkýr či Hartiganova řešení patové situace. Ale popravdě, chyby vyorávám pracně. Skutečně jsem se občas ptal, k čemu to všechno je, k čemu to směřuje... ale to je irelevatní otázka. Jen a jen k filmu samotnému. Ke zralé a drsné poetice, která nemá konkurenci... Svým zvrhlým způsobem je SIN CITY karikaturou dnešního světa a úsměv při jeho černém humoru má tendence mrznout na rtech. Požitek z postmoderní dekadence, to je Město hříchu! (23.07.2005)

Film bez „drajvu“, jakéhokoliv napětí, gradace či zpětné vazby na diváka. Tupě natočené obrázky, které by nemusely, s odebráním drtivé většiny monologů, být tak ubíjející a nudné. Dle některých zde přítomných názorů, by se dalo vydedukovat, že dobrá adaptace je vlastně otrockým přepsáním literárního díla a jeho doslovného převedení na rozpohybovanou fotografii. Co se týče jiných položek snímku, tak herecké výkony jsou nevyrovnané, hudba nijaká až mdlá a kamera prachsprostě obyčejná. Tak mě napadá, že jsem měl vždy zažitou představu, že pokud se režisér není schopný rozhodnout co nechat a čeho se zbavit, nastoupí na jeho místo nekompromisní střihač, který bez přehnané citové vazby vůči dílu dokáže zjednat pořádek. Z tohoto důvodu je mi zde krajně nesympatický trend všeumělství, které není zcela určitě podrobeno racionálním úsudkům. Nic jsem nečekal, nic jsem nedostal aneb obyčejný průměr, který se mi z hlavy vykouřil během několika hodin. Billy Wilder v jednom dokumentárním filmu řekl, že monolog patří na divadlo a pokud ve filmu splňuje funkce, které jdou vyjádřit i kinematografickou řečí, je něco špatně. Lze jen souhlasit.... (23.04.2005)

Sin City je oříšek. Prakticky nerozlousknutelný. V podstatě mě emocionálně nechává naprosto chladným, což by asi nechávat neměl, když se tam ostošest vraždí a dělá spousta dalších nepěkných věcí. To je skutečně významné mínus. A jako celek film vlastně ani moc nemám rád, když se tak zamyslím. Ale je tu spousta jednotlivých částí, které prostě miluju. Výtvarné zpracování je samozřejmě bonbónek pro mé mlsné oči. Několik scén je zkrátka naprosto dokonalých. Alexis Bledel já miluju po Sin City víc než kdy dřív, a to její "Oh Sugar, you just gone and done the dumbest thing in your whole life" mě jednoduše dostává do kolen. A tancující hubená malá Nancy taky. Obzvlášť na Cells Instrumental. (14.05.2007)

Předlohu bohužel neznám, ale jelikož je Sin City vlastně doslovně převedený komiks na filmové plátno, snad to tak moc nevadí. Vizuálně moc zajímavé, naštěstí černobílé pojetí zmírňovalo krutost některých scén, herecké výkony výborné a k mému překvapení mě zaujal i příběh. Postava Elijaha Wooda byla pro mne osobně naprosto dokonalá. (16.08.2005)