Sin City - mesto hriechu

Konečně!!! Konečně jsem si udělal "ten správný čas - tj. vyhnal veškeré nežádoucí elementy z baráku, udělal tmu a otočil knoflíkem VOLUME doprava" a užil si dvě hodiny komiksové nadsazené zábavy. Víc jsem od toho nechtěl a nebyl jsem zklamán. Nechtěl jsem přemýšlet - Sin City jsem vnímal jako zábavu a nezkoumal to ani z technického, ani logického hlediska, nešťoural jsem, jen jsem vnímal pohyblivý obraz před sebou a drsný zvuk všude kolem mě... a bylo mi fajn :-) Nadsázka jak má být (22.10.2005)

Na Sin City jsem se opravdu těšil, už kvůli reklamě, která hřímala , že něco takového tu ještě nebylo, navíc se na tom zázraku podílelo tolik známých herců...O to vím mě výsledná podoba filmu mrzela. Tedy filmu...Rodriguez nepochopil zásadní rozdíl mezi oběma médii a jeho obdiv ke komiksové látce ho zcela zaslepil. Je to jako by se někdo rozhodl zfilmovat román slovo od slova, větu po větě. Vznikla by příšernost, protože jde o dvě zcela rozdílná média. Totéž platí o vztahu komiksu a filmu, i když k sobě mají přece jen blíž vzhledem k důrazu na obrazovou složku. Sin City chybí to, co dělá film filmem - tedy filmový scénář. Čtenář komiksu si děj mezi jednotlivými políčky domýšlí, autor tedy pracuje s nadsázkou a komiks podněcuje fantazii. To ve filmu neplatí, ten potřebuje více dialogů, rozvíjení postav, aby nezůstaly jen plochými figurkami. Sin City není víc než rozpohybovaný komiks. Nemůže uspokojit příznivce ani jednoho média. Jistě, výtvarně je to zajímavé, na první dojem dokonce úchvatné a ženy jsou stělesněním erotických představ nejednoho muže. Ale to vše je málo...Celkový dojem 55 %. (26.08.2007)

5 / 10 Úbohá, mechanická kópia komixu, ktorá nemá nič, čo by mal dobrý film mať a naopak, čo by mať nemal, toho má viac než dosť. Ako poctu Millerovmu dielu to beriem, ale nech sa pán Rodrigez potom nečuduje, ak sa mu na hlavu zosype vlna ostrej kritiky. Nebyť poslednej poviedky, dal by som nemilosrdné dve *, ale Willis si našťastie udržuje nadpriemerný štandard a celý film zachraňuje. Škoda, snáď keby som pred tým Sin City čítal, doslovný preklad na plátno by som ocenil, ale takto len neveriacky krútim hlavou. Zostáva mi len dúfať, že rovnako nedopadne aj už dlhšie pripravovaná adaptácia môjho miláčika Sandmana... (01.11.2005)

Už od prvních vteřin, co jsem viděla první plakáty a trailer, mě pohltila zcela úchvatná vizuální stránka nového Rodriguezova (a Millerova a Tarantinova :-) počinu. Už jen kvůli tomu bude tento film jistě často zmiňován. Je doslova přecpán slavnými jmény - i tu nejmenší roli má někdo alespoň známý. Ze všech postav, které obývají Sin City a různě se pohybují ve třech "povídkách", sice neoddělených na kapitoly (jako je tomu například v Tarantinově Kill Bill a Trierově Dogville či Manderlay), přesto znatelných, mě vůbec nejvíce zaujal Hartigan Bruce Willise (v jeho případě je fráze, že se pro tuto roli narodil, víc než přesná), Kevin Elijaha Wooda a Dwight Clivea Owena. Z ženských hrdinek byla asi nejzajímavější postavou Miho - krásný, introvertní, brutální a citlivý zabiják (ať už je tento oxymorón sebevíc paradoxní...). Ostatní hrdinky byly jaksi tuctové, povrchně a prvoplánově sexy, ale chyběl jim sex-appeal. Také kvalita oněch tří "povídek" byla poněkud proměnlivá a po všech stránkách nejtemnější (a tudíž nejlepší) byla právě ta Hartiganova. Na Sin City by se dalo najít celkem dost chyb, ale já se v tom nechci zas tolik hrabat, protože ten nádherný pocit z cynického a temného města hříšného si jako divák nechci kazit. Není to film pro všechny, má svoje stoupence i odpůrce, ale nikdo mu nemůže upřít, že příjemně rozčeřil stojaté hladiny některých dost protivných komiksových vzpomínek posledních let. Společně s Batman Begins jednoznačné komiksové hity léta. (05.08.2005)

Hned první povídka představuje vrchol celé hříšné epopeje. Marv sbírá drsné body, stylizace a obrázky pasují výtečně a sem tam se urodí hodně dobrá hláška. Jenže to co se za černobílým pozlátkem skrývá by zasloužilo pohlavek. Sin City je ukázkovým příkladem nezvládnuté adaptace – žádné emoce, žádná snaha vyjádřit pohnutky postav filmovou řečí. Rodriguez se topí v nekonečných monolozích svých postav, které neustále žvaní, neustále vysvětlují, co se jim honí hlavou a jakou mají zrovna náladu (až je to někdy k smíchu, třeba když se Hartigan zmoženě opře o strom, zakašle si do ruky a uvidí ve dlani krev, což provází zhruba slovy „je mi blbě a kašlu krev“ – asi aby stíhali i pomalejší diváci :-)_______ Kulantně řečeno, tupé. Nekonečný a nekontrolovaný vodopád slov přebíjí všechno a titul nejužvaněnějšího filmu posledních deseti let Sin City suverénně vyrvává z pařátů nedávného Closer. Hlášek ubývá, dynamika vyprávění prakticky neexistuje a dokonce chybí pořádná hudba (!). Většinu času zní jen fádní podkres, takže o audiovizuální nářez z traileru nezavadíte ani koutkem oka (ukázka tak teprve teď naplno prokazuje svou genialitu a zároveň lživost). S přibývajícími minutami geniální bonmoty („Nespláchls“) definitivně mizí a přicházejí velké rozpaky z hereckých výkonů. Sešla se nám tu opravdu rozmanitá společnost: Od skvělých drtičů (Rourke, Willis) a pohodově obsazených postav (Stahl, Dawson, King) se přes rozpaky (Wood, Duncan) dostaneme až k toporným výstupům (Owen, Del Toro) nebo rovnou směšnému přehrávání (Bledel, Murphy a hlavně Jessica Alba: Nic proti její postavě, ale líp hraje i Honza Čenský)________ Výsledek zklame. Neživotná, statická, chladná a hlavně děsivě neinvenční, až otrocká adaptace, jejíž autoři zapomněli, že to co trhá koule na stránkách comicsu nemůže v prakticky stejné podobě cupovat varlata filmovým divákům. Nuda. Nic víc. V posledních čtyřech dnech jsem viděl sedm filmů a jen jeden ve mně zanechal méně než Sin City: Šlo o thajskou Tropickou nemoc, z níž jsem po dvaceti minutách odešel. :-) Ale dost remcání. Sin City není vyloženě špatný film. Jen nezáživný průměr, po němž nezbyde nic víc než vzpomínka na přísliby traileru a z comicsu obšlehnuté vizuály. A blahé paměti pravdivé tvrzení Ondřeje Vosmíka, jenž v recenzi Cinemy na Spy Kids poznamenal, že Rodriguez je dobrý řemeslník, ale bídný vypravěč. Nikdy předtím to neplatilo víc. P.S: Tímto samozřejmě nepochybují o tom, že příznivci stylových, jakkoliv naprosto tupých obrázků, a “tarantinovského hypeu” si cestu pro svých pět hvězdiček najdou. Přeju jim to. :-) (06.04.2005)