Etiketa

pěkně to kluci uklovali....navíc seriál o tom, jak se správně chovat tu snad ještě nebyl,, já sám bych moch napsat na todle téma literární dílo,,,,knihu se spoustou instrukcí co dělat a co rozhodně ne, ...pro mě sou společneský fópá takřka rutinní záležitost...detailně si vzpomínam na jednu zvlášť bizarní událost, která pro mě byla velikým poučením.... rovnou bych zní s vaším dovolením vytvořil pravidlo č.1, a to nikdy se nesnaž podat ruku někomu, kdo ji nemá..........dál je taky důležitý furt po nem nekoukat a nehledat v rukávu zbytek pahýlu...samozřejmě taky nevyptávat se ho furt jak se mu to stalo,,,a jestli to bolelo hned, nebo až když ruka dopadla na zem....jestli v tom má někdy taky ten fantom, jak to bejvá, že ho svrbí palec nebo tak,,, ale zavýst hovor uplně někam jinam,,,, já mám bohužel tu vošklivou chorobu, že mi nesymetrický věci připadaj strašně veselý,,,a tak i když někdo z kolektivu zaved téma hovoru někam do míst -co dělaj jeho rodiče- a on nám řek že jeho máma má kosmetickej salon a pracuje jako manikérka ,,,opět se ozvala ta moje rejpalita, chyt sem ho za tu poloviční paži, za to tučnáčí křídlo, a jen sem tak utrousil, že.. " todle, vypadá jako hodně vodfláknutá manikúra .... " (31.08.2009)

Skutečný fenomén jediný svého druhu (pokud já vím). Vytvořit něco tak kulturně na výši, zároveň tak vtipně že se občas chechtáte jako blázni (což měl často na svědomí Tomáš Turek) a ještě s takovým obsahem společenských pravidel, které do sebe nenásilně přijímáte a osvovujete si je... Nelze jinak než smeknout před provedením a grácií pana Špačka a jeho bandy (díl co díl napravujících se) neurvalců... (25.01.2009)

Ne, Ne, Ne, Ne a ještě jednou Ne!!! Za žádných okolností na světě nesmíte při rautu odejít na toaletu během probíhajícího slavnostním přípitku při kterém, POZOR a to je důležité, musí muž otevírat dámě dveře, ale pouze pokud je dáma vyšší než nejvyšší květina v místnosti! Směšné leč Smutné, velice smutné. Pokud se má člověk vzdát toho jaký je, na úkor toho aby ho společnost přijímala, aby ze společnosti nebyl vyloučen za to jak vypadá či se chová, volím cestu nebýt součástí této společnosti. Chápu, že jsou nějaké konvence jak se chovat, ale na mém žebříčku, co je na světě důležité, jsou očividně jiné věci než problém nevyžehlené košile pod sakem! (26.01.2011)

Koukal jsem na to rád a pořad mi vštípil několik (celkem zbytečných) pouček. Nejvíc musím vyzdvihnout humor v podání Tomáše Turka, který má neobyčejný komediální talent. Ale hodně věcí mě tam taky nebavilo; předně suchý a korektní "humor" Ladislava Špačka, který ve spojení s jeho neherectvím působí obzvlášť trapně. No a díky neustálýmu nastavování dalších dílů se postupem času dostalo na témata, která jsou totálně zbytečná. Špaček tak například diktuje, jak by měl člověk přijít oblečen na garden párty a k jaké příležitosti si obléct žaket apod. Taky si na Etiketu vždycky vzpomenu tehdy, když vidím, že má někdo k obleku obutý lakýrky, ale fakt si neumím představit, že bych přistoupil k tomu chlápkovi a řekl mu: "Pane, jste obut nepatřičně, copak nevíte, že lakýrky je možno obouti pouze ke smokingu?" Celkem po právu bych asi dostal do držky. No a po nějaké době jsem musel jednu * pořadu ubrat proto, že jsem nedávno viděl v knihkupectví obal knížky "Etiketa vole", na němž je Špaček oblečenej v nějaký šusťákovce a s napařenou kšiltovkou a snaží se tak vnutit svoje manýry revoltujícím puberťákům; hnusem jsem se otřásl. Když tak nad tím bilancuju, tak Etiketa byla vlastně z velký části jen snůškou snobských pouček, který před pořadem vyčetl Špaček z Gutha - Jarkovského a předstíral, že díky tomu, že dělal podržtašku Havlovi, je nyní dokonalý gentleman. (21.05.2012)

Výtečně připravený pořad. Špaček je skvělý, stejně jako jeho exempláře, na kterých nám často velmi vtipně (po vzoru Marka Ebena – tak suše, až je to k popukání) znázorňuje, jak je složité chovat se přesně dle etikety. Těch pravidel je skutečně požehnaně a mnohdy jsou to fakt už píčoviny, až jsem rád, že jsem pouhý křupan a nikdo po mně nepožaduje chování na úrovni. Až někdy pana Špačka potkám, musím se ho zeptat, co má člověk říct když po šichtě odchází z fabriky a přitom prvně za den potkává lidi, kteří tam ještě zůstávají. Dobrý den, nebo Nashle-danou? (01.08.2008)