Etiketa

Výborně natočený pořad, pan doktor Špaček a jeho kolegové se snaží s decentní dávkou humoru, aby se v ČR snížil počet buranů a neomalenců, kteří jsou schopni jít na pracovní pohovor v džínách a tričku. Jen je škoda, že se jeho opakování nevysílá častěji, prospělo by to mnoha lidem bez vkusu a soudnosti. (31.03.2015)

Ladislav Špaček je vážně unikátní člověk. Zažil jsem s ním jednu besedu a ta se okamžitě po skončení zařadila mezi mé nej zážitky. 95% lidí v sále naprosto uhranul, jako kdyby nás hypnotizoval. Přesně ví, jaké fígly má používat tak, aby vám ještě dlouho strašil v hlavě a abyste každého známého otravovali tím že ,,Hele, já byl na diskuzi se Špačkem a on říkal..." Takoví lidé patří na obrazovku! A když zplodí vtipný pořad, který navíc dnešní hulvátskou populaci trošku vychová, není vůbec co řešit! (05.03.2007)

Výtečně připravený pořad. Špaček je skvělý, stejně jako jeho exempláře, na kterých nám často velmi vtipně (po vzoru Marka Ebena – tak suše, až je to k popukání) znázorňuje, jak je složité chovat se přesně dle etikety. Těch pravidel je skutečně požehnaně a mnohdy jsou to fakt už píčoviny, až jsem rád, že jsem pouhý křupan a nikdo po mně nepožaduje chování na úrovni. Až někdy pana Špačka potkám, musím se ho zeptat, co má člověk říct když po šichtě odchází z fabriky a přitom prvně za den potkává lidi, kteří tam ještě zůstávají. Dobrý den, nebo Nashle-danou? (01.08.2008)

L. Špaček je odborník na slovo vzatej, to se musí nechat. A ač se někomu může zdát až moc škrobenej (taky aby ne, když byl u protokolu prezidenta republiky), umí velice dobře zavtipkovat i tyto závažný témata. Společenský chování a EQ je nesmírně důležitý a kdo z toho nemá aspoň základy, měl by se nad sebou zamyslet. Nicméně kupte si radši Špačkovu knihu, je taky zábavně napsaná, zajímavá a určitě lepší než tento pořad. (14.04.2016)

Z pořadů tohoto zaměření jsem velice nadšený. Čas zařazení v 5:15hod (tím pádem i cílová skupina divactva) mne trochu mate. Flamendři, velcí bossové, politici a novináři, kteří se pohybují v prostředí, kde by se etiketa hodila, ještě spí, dítka, kterým by se v budoucnu mohla hodit, rovněž. Dělnictvo před nějakou dobou vyjelo dobývat obživu, ti se bez etikety nejspíš docela dobře obejdou (teambuilding či recepce pořádané zaměstnavatelem asi nehrozí). Napadají mne jen rentiéři, kteří ji nejspíš částečně ovládají a maminy připravující snídani pro dítka (Sama doma začne až za 45min). Kdo v tuto nekřesťanskou dobu vstává (leda muslimové k 1. modlitbě), je buď v bezvědomí, anebo nejspíš šel se psem... Zde mi nedá nevzpomenout na podobný pořad Moje přítelkyně Šimako, který režíroval a uváděl pan Karel (Antonín) Pech. Pravda z důvodu data vzniku a možná i kvůli problémům s výrobou a zařazením do vysílání, ve srovnání s Etiketou, vypadal poněkud komiksově, ale taková byla doba. Na druhou stranu „přítelkyni Šimako“ jsme jako děcka milovali. Nemohu, jistě v rozporu s jejich duchem, nekonstatovat, že naše populace podobné pořady potřebuje jako prase drbání a měla by je sledovat povinně, nejlépe v hlavním vysílacím čase. Bohužel, dívám se na ně jen jako pozorovatel, protože ony praktiky mi v mysli uváznou jen okrajově, ale ta touha osvojit si je tam každopádně je. (29.01.2016)