Etiketa

Tento výukový seriál, ktorý by som doporučil pozrieť si každému človeku, má možno nečakanú chybu, je až príliš podrobný a rozsiahly. Síce opisuje pomerne široké spektrum tém, zišlo by sa pozmeniť formát - kratšie, 5 minútové rýchlovky by mu sedeli viacej. Naviac, skutočne praktických a vhodných pre bežného človeka je možno prvých 10 maximálne 15 dielov, ostatné je vhodné pozrieť si ich, ak vás skutočne zaujala etiketa. Myslím si, že 99,9% sledujúcich sa nikdy nedostane na audienciu k prezidentovi alebo japonskému cisárovi. Ale prečo nevedieť, ako sa správať v daných situáciách, že? Nemôžem uprieť aj snahu tvorcov zatraktívniť jednotlivé scénky občasným maximálne suchým anglickým humorom, ale nie vždy sa podarí a občas sa iba trápne pousmejete. Nájde sa množstvo zaujímavých a poučných dielov, ale niektoré sú naopak úplne nadbytočné a nič neprinášajúce - napr. Sportovní diváci, Pešky i autem, Letadlem i autobusem či Kouření (tu sa začína čiastočne odzrkadľovať vek seriálu, v súčasnosti je to ešte prísnejšie...) (11.12.2016)

Ladislav Špaček je vážně unikátní člověk. Zažil jsem s ním jednu besedu a ta se okamžitě po skončení zařadila mezi mé nej zážitky. 95% lidí v sále naprosto uhranul, jako kdyby nás hypnotizoval. Přesně ví, jaké fígly má používat tak, aby vám ještě dlouho strašil v hlavě a abyste každého známého otravovali tím že ,,Hele, já byl na diskuzi se Špačkem a on říkal..." Takoví lidé patří na obrazovku! A když zplodí vtipný pořad, který navíc dnešní hulvátskou populaci trošku vychová, není vůbec co řešit! (05.03.2007)

IMHO seriál zastaralý jako sama etiketa, která pro mne představuje soubor často směšných pravidel, jež i v těch lepší případech pokrytecky popírají svou dobrou podstatu a dnes již tvoří více toxicity než slušnosti. Ale má to dobrý výklad. Je to krátké, výstižné a určitá bizarnost prakticky všeho nakonec tvoří recesivní, vtipnou podívanou a spoustu příležitostí se o něčem s přáteli pohádat. (26.04.2023)

Znáte to - chcete v autobuse pustit sednout nebohou stařenku, ale ta vás umlátí berlou, že ještě nepatří do starého železa. V krámě přidržíte dveře pohledné dámě a blbeček za ní s nápisem na čele "tahle buchta dává mně" už si kasá rukávy. Nebo v restauraci překřížíte příbor, abyste se mohli vysmrkat a číšník mezitím stihne odnést poloplný talíř a naúčtovat útratu. Jak říkám, dneska je dobré znát pravidla etikety. (12.10.2011)

Koukal jsem na to rád a pořad mi vštípil několik (celkem zbytečných) pouček. Nejvíc musím vyzdvihnout humor v podání Tomáše Turka, který má neobyčejný komediální talent. Ale hodně věcí mě tam taky nebavilo; předně suchý a korektní "humor" Ladislava Špačka, který ve spojení s jeho neherectvím působí obzvlášť trapně. No a díky neustálýmu nastavování dalších dílů se postupem času dostalo na témata, která jsou totálně zbytečná. Špaček tak například diktuje, jak by měl člověk přijít oblečen na garden párty a k jaké příležitosti si obléct žaket apod. Taky si na Etiketu vždycky vzpomenu tehdy, když vidím, že má někdo k obleku obutý lakýrky, ale fakt si neumím představit, že bych přistoupil k tomu chlápkovi a řekl mu: "Pane, jste obut nepatřičně, copak nevíte, že lakýrky je možno obouti pouze ke smokingu?" Celkem po právu bych asi dostal do držky. No a po nějaké době jsem musel jednu * pořadu ubrat proto, že jsem nedávno viděl v knihkupectví obal knížky "Etiketa vole", na němž je Špaček oblečenej v nějaký šusťákovce a s napařenou kšiltovkou a snaží se tak vnutit svoje manýry revoltujícím puberťákům; hnusem jsem se otřásl. Když tak nad tím bilancuju, tak Etiketa byla vlastně z velký části jen snůškou snobských pouček, který před pořadem vyčetl Špaček z Gutha - Jarkovského a předstíral, že díky tomu, že dělal podržtašku Havlovi, je nyní dokonalý gentleman. (21.05.2012)