Úsmev Mony Lízy

Konzervativní padesátá léta v Americe a jejich dopad na výchovu dívek na školách - tak nějak bych parafrázoval tenhle film..... O padesátých letech jsem nedávno viděl tolik vychvalované "Daleko do nebe" a kupodivu se mi tenhle líbil daleko víc. Možná proto, že Julii odjakživa miluju (hvězdička navíc :) a taky muzika (kdo by hned od prvních tónů nepoznal stejnou skladatelskou ruku jako v "Moštárně").... Chybí sice trošku hlubší prokreslení postav, ale vyvažuje to výborný casting.... O vzahu učitele a žáků už byly určitě natočeny lepší filmy, ale tenhle mě - k mému překvapení - ani trochu neurazil (a to fakt nejsem ženská !)..... 70% (30.06.2004)

Moje v poslední době čím dál oblíbenější Julia Roberts zklamala na plné čáře. Jako hlavní postava nefunguje tak jak by měla. Scénář jí dává docela velký prostor, ale ona působí spíše takovým zadupaným dojmem. Ve vyhrocených chvílích jsem jí vůbec nevěřil, mnohem lépe jí seděla klidná fáze příběhu, například scéna, kdy hrála se svými studentkami hru na pravdu. Prakticky mohu říct, že ji překonávají v hereckém projevu skoro všichni. Scénář je příliš plytký a ani Mike Newell jej nezvedá svou řemeslností o moc výše. Zajímavé lokace, které měly být jedním z hlavních lákadel jsou též příliš zazděné a nevýrazné. Úsměv Mony Lisy není zrovna vzorkem funkčního filmu. Až na jednu, dvě scény a jednu výborně napsanou postavu nemá absolutně co nabídnout. Jediným kladem tak zůstavá - alespoň pro mě překvapivě skvěle hrající - Kirsten Dunst, která od samotného začátku přebírá roli tahouna příběhu a jedině s ní se stávají vyhrocené chvíli opravdu funkčními (může za to i velmi dobře napsaná postava - v porovnání s ostatními). Ale vraťme se ke scénáři. Hlavní linie příběhu je nezajímavá a rozhodně nepůsobí dojmem, že by mohla udržet diváka u televizních obrazovek. Vedlejší linky jsou o poznání lepší, ale scénárista do nich vchází skoro stejně rychle jako je opouští. Příběh postrádá větší soudržnost a na romantickou komedii překvapuje i přílišným soustředěním na hlavní hrdinku a její práci - nikoli soukromí. (01.07.2007)

V dnešní době, kdy si Julia Roberts může vybírat z hromad scénářů je dost překvapující, že ji do oka padl zrovna tento nevypracovaný a z diváckého pohledu hodně průhledný kousek. Julia působí hodně utlumeným dojmem a jen těžko lze říci zda je viníkem „černobílý“ scénář bez šťavnatých dialogů, nebo samotná Julia. Hereckým podáním mě daleko více dostala Kirsten Dunst, ta své postavě dala alespoň působivou prokreslenost a charakter. Úsměv Mony Lisy hodně balancuje mezi dvou a tří hvězdičkovém hodnocení, když ale uvážím klidnou a příjemnou kameru zachycující takřka dokonalou atmosféru padesátých let společně s neodbytou výpravou, tak si tři hvězdy určitě zaslouží. (04.08.2004)

...deformace vnímání svobody a tupého následování manžela jako profese... ...husí kůže a neuvěřitelnost nesmyslné manipulace lidské (ženské) mysli... a to že je mediální manipulace nový vynález... kvalitní herecké výkony a Julie jako učitelka, milující umění a svobodu myšlení... říkám ano jí i učení, které osvobozuje... (08.10.2014)

Největší problém filmu je, jak strašlivě odtažitě je prakticky celou dobu natočený. Následkem toho jsem zažíval místy tak strašnou nudu, jako už dlouho u filmu ne. Hlavní myšlenka filmu je samozřejmě výborná, ale na plátně už tolikrát zpracovaná, že se to musí udělat hodně neotřele, aby to ještě někoho vzalo (v tomto směru můžu jen doporučit film Kinsey s Liamem Neesonem). Julia Roberts sice hraje dobře a taktéž některé slečny, ale děj je propleten tolika zbytečnými a očekávanými scénami, že to zabíjí veškerá pozitiva. Opravdu mě zaujaly jen chvíle, kdy proti sobě Julia a Kirsten Dunst stály jako sokyně, v tu dobu měl film jen šmrnc. Na konci po předešlé odtažitosti chce být snímek najednou zase friendly, ale působí to opět strašně ohraně.....Usmolené dvě hvězdy a poměrně výrazné zklamání (03.02.2009)