Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ve čtyřiceti letech Mathias (Jean-Pierre Mocky) opustil práci inženýra, aby se stal obchodníkem s nevyžádaným zbožím. Mathias žije se Sandrou (Jenny Arasse). Jednoho dne k němu přijede jeho syn Michel (Robert Benoît) bydlet s Odile (Marianne Eggerickx), jeho snoubenkou. Odile se zamiluje se do Mathiase a pokusí se ho svést. Mathias, stále zamilovaný do své společnice Sandry, je ale otřesen ve svých jistotách. (sator)

(viac)

Recenzie (2)

sator

všetky recenzie používateľa

Ve čtyřiceti Mathias (Jean-Pierre Mocky) opustil práci inženýra, aby se stal obchodníkem s nevyžádaným zbožím, a žije se Sandrou (Jenny Arasse). Jednoho dne k němu přijede jeho syn Michel  (Robert Benoît) bydlet s Odile (Marianne Eggerickx), jeho snoubenkou.  Odile se zamiluje se do Mathiase a pokusí se ho svést. Mathias, stále zamilovaný do své společnice Sandry je ale otřesen ve svých jistotách. ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Taková nešťastně končící historka, jak si otec a syn proti vůli toho druhého navzájem vyměnili své milenky... Ona ta zápletka by mohla být tedy v jiném zpracování hodně zajímavá, ať už jako psychologické drama, nebo klidně i rodinná komedie, jenomže to by se takového námětu musel chopit režisér, který by takový příběh vedl citlivou rukou a dokázal projevit jistou decentnost u tak pikantního námětu. Mockyho mám hodně rád jako režiséra osobitě stylizovaných komedií ve jménu satiry, grotesky a černého nebo absurdního humoru, stejně tak několika vážnějších filmů s politickými tématy. Ale s námětem Stínu jedné šance ten jeho typický styl podle mě moc nejde dohromady a ve výsledku z toho vypadla taková plytká vztahovka s několika absurdními scénami, které tam ani moc nezapadají, a spoustou samoúčelné erotiky navrch. Už během té první, sexuálně provokativní scény v náklaďáku (ačkoliv stylově doprovázené operou), jsem vytušil, že tentokrát se s panem režisérem budu míjet. Měl jsem vůbec nejednou pocit, jakoby si tohle Mocky natočil hlavně proto, aby si tady mohl naplno vybít své úchylky a provokovat diváky eroticky nevšedními scénami a předváděním nahatých hereček v každé druhé scéně. Abych mohl něco i pochválit, občas to ušlo, pár scén (třeba loučení na vlakovém peronu) se určitě povedlo, i těch hezkých hudebních nápadů se najde více (např. i titulní Demarsanova skladba, živě hraná během úvodních titulků muzikanty na otáčivém jevišti, kdy každou chvíli má sólo jiný nástroj), ale jako celek mě to často víc štvalo a míjelo, než by se mi to líbilo. Není to pro mě úplně nejhorší Mockyho film, ale na případnou třetí hvězdu mě v něm nedokázalo toho mnoho pozitivně zaujmout. [50%] ()

Reklama

Reklama