Soumrak nad Jižní Afrikou

Toto je veľmi pekný snímok, asi by som si ho aj rád pozrel znova, pamätám si ho aj po takmer roku, avšak hodnotím len priemerne, lebo má nudné miesta a tiež hluché. Atmosféra 60.rokov je ale na vysokej úrovni, veľmi sa mi páčili kostýmy a to hlavne u ženských pohlaví. Všetko ako akoby v takom teplom polorozmazanom filtri. Afrika je tu nádherná a je to radosť sledovať. S hudbou sa mohli pohrať oveľa viac, je tak povediac nevýrazná. Pritom songy zo 60.rokov sú úžasné. Herci sú síce málo známi, ale určite ste ich už v mnohých snímkach videli a rozhodne sa zhostili svojich rolí na jednotku. Ja, ako milovník 50.a 60.rokov minulého storočia, som si priam rochnil pri sledovaní tejto snímky. Je to skôr snímok pre dámy, prevyšuje romantika nad drámou. (20.11.2019)

Na filmy vyprávěné očima dítěte já si celkem potrpím. V tomhle případě se jedná (domýšlím se) o film vzniklý z hluboké potřeby autora zapamatovat si a zaznamenat vzpomínky na své dětství, respektive na svého otce. Autor je profesí herec a tento film je jeho jediný režisérský a zároveň scenáristický počin, což se na filmu hodně odráží. Ne že by byl špatný, ale je svou skladbou a vyprávěním velmi neosobitý, opatrný a něžný. Nedělá žádné formální úkroky směrem k osobnímu vyjádření nebo umělecké reflexi. Je to zamlžený, útržkovitý a zidealizovaný pohled na dobu, která už není. Nejcennější mi přijde v takových těch "školáckých" chybách, to znamená v chaotické změti živelných postav (se kterými si zejména herečky pěkně vyhrály), kdy autor nemá potřebu vysvětlit kdo a proč je pro hlavní postavu důležitý, ale prostě to tak je, a potom některé vypíchnuté detaily, které z filmu rázem dělají mnohem osobnější zážitek. Už jen úvodní sekvence je vlastně dost drsná a potom mám na mysli takové ty věci jako holení vlasů před operací, lpění na artefaktech (ať už jsou to tátovy hodinky nebo sklenička s otiskem matčiny poslední rtěnky) a přivonění ke svetrům, které už nikdo nosit nebude. Není to nijak objevný film, ale je odžitý a to je na něm myslím vidět. (02.08.2015)

Takové skoro sentimentálně laděné drama, na které se přes moje počáteční zdrženlivé dojmy dívalo nakonec moc hezky. Atmosféra Afriky 60 let byla dokonale vystižená a určitě k tomu velkým dílem přispěl i můj oblíbený, šaramantní Gabriel Byrne, který Ralphova otce, zmítaného nejen alkoholem zahrál skvěle. Takový opravdu milý filmek, ve kterém se mladý Ralph seznamuje se světem dospělých a snaží se svým způsobem orientovat v jejich tolik komplikovaném světě. A přidám se k těm, kterým se líbila hudba Patricka Doyla, která byla fakt krásná. 75% (01.06.2019)

Hmm, až po skončení filmu mi došlo, prečo film oplýval takou dôveryhodnou atmosférou a udalosťami. Rodinná dráma a osudy jej členov, ktoré film zobrazuje totiž nie sú len tak hocijaké. Sám režisér totiž natočil film o tom, čím musel ako chlapec prejsť. Ale aj napriek tomuto zisteniu (nechcem aby to ovplyvnilo môj pohľad na film) sa jedná o bravúrnu záležitosť, dramatické momenty nenechajú ani na chvíľku vydýchnuť, čo iba podtrhujú autobiografické črty. A myslím, že Richard E. Grant ani nemohol obsadiť lepších hercov. 85%. (12.02.2008)

Nadčasový civilně zpracovaný příběh dramatického vývoje vztahů jedné rodiny. Richard E. Grant zpracoval své autobiografické zážitky do filmu, který zobrazuje tehdejší svazijskou bělošskou komunitu, do určité míry stále svázanou anglickými konvencemi, ale současně též "utajeně" svobodomyslnou, alespoň co se monogamie týče. Do mírného kontrastu vůči komunitě je pak postavena letuška Ruby, Američanka, zvyklá žít podle jiných pravidel. Herci jsou výborní, příběh určitě není extra originální, ale jeho zasazení do afrických scenérií mu přidává mírný punc exotiky. Za mě poctivých 85%. (06.05.2013)