Hory mají oči

Wes Craven je tak trochu packal, ale nutno uznat, že občas má výborné nápady. V každém z uplynulých desetiletí měl alespoň jednu světlou chvilku, kdy se mu podařilo výrazně zaujmout vskutku široký okruh publika. V 90. letech to byl Vřískot, v 80's Noční můry z Elm Street, a v 70tých právě Hory mají oči. Ty disponují výborným námětem, což ostatně potvrdil i úspěšný Ajův remake, v němž bylo znovu dobře zúročeno hned několik silných scén. Např. působivé přepadení karavanu je v obou zpracováních takřka totožné (a v žádném z nich nechybí papoušek :-). Hory byly jedním z největších horrorových kasaštyků amerických kin druhé poloviny 70.let, a lebkoun Michael Berryman se stal díky nim nadlouho velice populárním maskotem. (Zvláště mezi rockery se Berryman těší dodnes mimořádné oblibě: Mötley Crüe ho prostě nemohli nemít ve videoklipu Smokin' In The Boys Room, a shock-rockový šílenec Rob Zombie zase ve svém filmu Devil's Rejects.) Na Horách, co mají oči, jsou pěkně vidět Cravenovy hlavní neduhy i klady: Ochotnická topornost a diletanství, které je současně přebíjeno obrovským nadšením pro věc, a nesmírnou odvahou vyhýbat se zaběhaným postupům, u podobných snímků běžným. Nejlepší filmy Wese Cravena totiž disponují jedním velkým kladem: Uměním nepředvídatelnosti. Jak ve Vřískotu, tak v Nočních můrách, ani tady nikdy dopředu nevíte, co vás v následujících chvílích čeká, a jakými podivnými zákruty se bude příběh ubírat. Víte, že něco se dít určitě bude, to ano. Ale kdy, jak a co, kdo přežije, a kdo zemře, to vskutku nelze spolehlivě předpovídat. Jsou horrory které nestárnou. Cravenovy Hills Have Eyes k nim bohužel nepatří. Jak ale ukázal úspěch Wrong Turn (jedné z novějších variací stejného tématu), příčina tohoto zestárnutí určitě nespočívá v samotném námětu. Ajova nová (mnohem bombastičtější) verze zase dokazuje, že problém není ani ve scénáři. Problémem je určitá levnost podání filmu, a jeho nechtěné diletanství. Tyto mouchy však rozhodně nevadily tisícovkám spokojených diváků, které v 70. letech udělaly z tohoto snímku hit, jenž se stal kultem. Jak už bylo řečeno, geniální diletant Wes Craven později ještě několikrát prokázal, že úspěch Hor nebyl náhoda, a že dobré (i když ne úplně originální) nápady obvykle dojdou ocenění. A to přesto, že jejich zpracování může být všelijakých (klidně i pochybných) kvalit. (30.09.2007)

Přiznám se, že jsem to sledoval jen tak zběžně. Vůbec mě to totiž nebavilo. Herecké výkony mizerné (zprvu jsem se při pohledu na rodinku nemohl zbavit dojmu, že sleduji Gilliganův ostrov), zrůdy směšné (občas jsem si kladl otázku, zda se nejedná o nějakou parodii) a atmosféra se tu objeví jen výjimečně. Jestliže je Hooperův originální Texaský masakr první ligou tohoto žánru, pak Cravenův film patří někam do okresního přeboru...ženského okresního přeboru. A přitom ten příběh měl takový potenciál ... (30.10.2010)

Tak ja som tiez najprv videl rymejk od Aju a az toho roku som sa doklepal k povodnemu filmu. A ono fakt ako Wes Craven bol hororovy guru. Vyborny film plny strasidelnej atmosfery, nasiliaa pravej vybornej hororovej rezie. Chvilu trva zoznamovanie sa s postavami, ale ako prisli do puste tak zacala prava hororova jazda "se vsim vsudy". nejsem upir takze nejdem vypisovat, ze sa mi pacili krvave sceny, ale masky su proste vyborne a dej hodne strhujuci s kvalitnym tempom. Dojde tu aj na vybuchy a prestrelku, takze za mna vyborny horor : 77 % (12.03.2016)

Tobemu to vyslo, zmaknu to taky.....Bohuzel, ne kazdy je Hooper a ne vzdy staci skupinka kanibalu na skvely film. Hills Have Eyes maji pomerne slusnou atmosferu, ale az na uchylneho Michaela Berrymana jim chybi vyraznejsi herec nebo scena, kterou byste si opravdu pamatovali. Myslim neco jako vecere v TCM, to tady proste chybi a nezachrani to ani pekne pretrzena achilovka. Pro me osobne spise zklamani - neni to nuda, ale doufal jsem, ze to bude mnohem lepsi. (20.08.2005)

Kdyby Craven udělal lépe jedinou věc a nastavil komunikativnost filmu výhradně na úroveň obětí, mohlo jít o jeden z nejlepších hororů sedmdesátých let. Takhle zůstává zážitek z beznadějného prostředí a různorodých mordů, avšak degradovaný častým znázorňováním směšné kanibalské rodinky a jejích dementních dialogů. Naštěstí alespoň remake Alexandra Aji takřka všechny zdejší slabiny úspěšně odstranil... (06.04.2018)