Screamplay

Ta pocta atmosféře starých horrorů je fajn, černobílý formát je super, naoko a záměrně levné triky jsou super. Rufus Butler Seder v hlavní roli Edgara Allana je naprosto výborný, mnohé další postavy jsou parádní, ale celkově jako film to stojí docela za prd. Dějově nic moc, zápletkou nic moc, atmosféra hodně kolísavá, převážně nudná, těch pár dobrých záběrů a scén vás tak akorát probere z ospalosti (koukal jsem to na čtyřikrát!!!!!). Krátce řečeno - forma je hodně fajn, obsah je hodně nefajn. V podstatě všechno důležité zmínil již Obitus. (05.02.2012)

V rámci produkce spol. TROMA dost neobvyklý úkaz. Nejedná se ani tak o parodii jako spíš o pastiche. Hravě napsaný scénář k filmu Screamplay, který se jak svou formou tak obsahem hodí do programu filmových klubů, obsahuje zdařile a vtipně zpracovaný příběh o tom, jak mladý scénárista píše scénář pro "krvák", jehož náplň se začne uskutečňovat v realitě - lze brát jako svéráznou variaci na téma umělecké sebereflexe (metarovina filmu); parafrázi exploatačních filmů, expresionistických hororů atd.; nebo zábavnou podívanou s příjemným hereckým výrazivem hlavního hrdiny Allana Edgara (představuje ho Rufus Butler Seder) s řadou vtipných momentů a drobných skečů a chytře vymyšlenou narativní strukturou. Nemyslím si, že by Screamplay obsahoval nějaká slabší, nudná místa. Film svou strukturou a koncepcí tématu zločinu, který se "přelévá" z meta-roviny fikce (scénář psaný hlavním hrdinou) do vlastní roviny vyprávění připomíná Trierův filmový debut Prvek zločinu (Forbrydelsens element) - toto srovnání ovšem nutno brát s velkou rezervou. (17.02.2009)

Vrah není zahradník, ale H…! Těžko uvěřit, že je pod tímhle mnohovrstvým černobílým snímkem s úžasnou atmosférou a scénářem produkčně podepsaná Troma. Vizuálně se filmu snad ani nedá nic vytknout a celkové vyznění umocňuje černobílá kamera. Na konci mě naprosto uzemnila excelentní pointa a já pak s blaženým úsměvem dokoukal na závěrečné titulky. Pocta expresionizmu a exploatačním filmům jak vyšitá. (13.03.2008)

Na Screamplay je nejhodnotnější produkční a scénáristický nápad využít starých expresionistických snímků německé výroby pro moderní parodii. Genialita nápadu spočívá v tom, že ve stylizaci se ztratí vlastní chyby a o jakémkoli kiksu se dá říct, že je to součást hry s divákem. Problém je v tom, že jak režie, tak herecké obsazení není první ani druhá liga, ale spíš krajský přebor. Herci přehrávají až běda, takže se jejich nezkušenost a neumětelství vcelku ztrácí a totéž se dá říct i o režii. Nicméně Seder by měl vědět, že němečtí expresionisté byli velcí puntičkáři a těžko by strpěli pomrkávající mrtvolu, odflinknuté kostýmy a ležérní herectví. Místy to připomíná spíš klasickou americkou grotesku, ale přesto všechno je to film sympatický a pokud člověk nemá velké očekávání, tak se může pobavit. Extrémně levný snímeček, vyrobený v těch nejjednodušších kulisách, na kterém se prakticky nedalo prodělat. Celkový dojem: 50 %. (12.01.2008)

Že Screamplay má něco jako screenplay je u značky TROMA milé překvapení, ale k čemu je poctít, když se divák musí postit.. Parodický konglomerát grotesky, německého expresionismu, hororů Universalu a filmu noir usazený v lesku a bídě místa, co scénáristy mačká jak odšťavňovač, sice možná inspiroval Coeny u Bartona Finka, ale z hlediska komična, či náhledu na křehkou svébytnost filmařské duše nemá (krčíc se u kotníků Burtonova Eda Wooda) moc co nabídnout. No nic, vrah je nyní odhalen a i když mu nejdou nasadit pouta, lze ho jednou provždy zavřít. Nevím jak vy, ale já bych to oplakal.. (11.11.2013)