Prozacový národ

Každý člověk se na život dívá jinak. Většina z nás ho vidí jako velkou bonboniéru, stačí si jen vybrat ten správný konfet. Pokud se ale z poloplné sklenky skvělého drinku stane jen poloprázdný panák podprůměrné kořalky, je něco špatně. Odvrácená starna Měsíce ozáří naši tvář, životní energie jde do hajzlu, chvíli se dá ještě psát, tvořit a pak už nepomůže nic. Všechno je špatně. Nevím jestli každej, ale mnoho lidí si tím projde, ne všichni se z toho dostanou. Tak o tom je tenhle film. Christina Ricci v době natáčení sakra dobře věděla o čem to je, a je to na ní vidět, hraje (nehraje, ona je) svúj nejlepší výkon, navíc jí to i dost sluší...Jessica Lange jako hysterická matka je skvělá (akorát na zabití). Je to tanec na rozžhavené pánvi, lze se dohadovat, nakolik je to vytržené z kontextu a reálnosti. ale je to přece americký film, tak si z toho každý musí vybrat. Nadprůměr to určitě je. 75% (07.08.2011)

Nepochybně zajimavý snímek, tak schválně kolik lidí může brát v Česku Prozac ? Američani zásobují léky,leckdy špatnými i nás.Taky to není zrovna málo.Christina Ricchi zazářila jako obrovská hvězda, naprosto autentický výkon. Přestože do skupiny x-náct už nepatřím děj mě úplně pohltil. Já jsem jí to všechno uvěřila, nálady, potřebu lásky, smutek, ctižádost, drogové i sexuální zážitky. Podle skutečného příběhu. Depresivní sám o sobě, ale ze života,kde se láme hranice mezi cítím se psychicky skvěle a už jsem v háji. Kdo rád psychologické drama,nejspíš nesáhne vedle. (25.01.2011)

Díry v nedotaženém scénáři jsou vkusně zalepené autentickým herectvím Christiny Ricci a slušnou filmovou formou, která k podpoře emocí využívá prolínaček a dvojexpozicí. Forma sice nedokáže úplně zastínit celkovou plytkost a fakt, že tento film je vlastně bez napětí nebo gradace, ale na druhou stranu dělá z tohoto snímku velmi příjemnou podívanou. Vazba hlavní postavy a diváka je silně individuální, i když se film celkem slušně snaží omlouvat se za hlavní hrdinku pomocí monologů. U mě samotného zůstaly sympatie někde na půli cesty, stejně jako celkový prožitek z filmu. Problémem je, že Prozac Nation se nedrží žádného společenského nebo duševního problému příliš dlouho, a místo toho těká ze situace k situaci bez zjevné kauzality. Filmu tedy chybí výraznější hloubka. Nicméně příjemná záležitost, i když mohla být ještě mnohem příjemnější. 70% (17.08.2010)

Prázdný film, který nemá vesměs co říct a ve srovnání s ostatními filmy s podobnou tématikou značně pokulhává. V Prozacovém národu stále jen někdo křičí, brečí, omlouvá se nebo fetuje a tohle se s většími či menšími obměnami opakuje neustále dokola. Ano chápu příběh je podle skutečné události, ale nemyslím si, že tento film má nějakou šanci se více prosadit v konkurenci podobných filmů, které jsou emočně a příběhově o několik světelných let napřed. (13.04.2013)

Musím přiznat, že chování hlavní hrdinky ve mně vzbuzovalo rozpor. Nebyla jsem si jistá, zda ji považovat fakt za krávu, která z toho snad jednou vyroste, nebo ji litovat. Ale Christina Ricci zvládla svým hereckým podáním vyvažovat obě verze a kdyby mě pohladil po tváři Lou Reed, asi bych se z toho taky trochu zbláznila... (04.03.2014)