Tanec s vlkmi

Od diváckého propadáku Ciminovy "Nebezké brány" jakoby tvůrci ztratili zájem natáčet westerny, zřejmě ze strachu že dopadnou stejně (já nemohu posoudit, neviděl jsem). Za pět let natočil Lawrence Kasdan skvělý western "Silverado", který rovněž neměl velký úspěch (nevím ale proč). Během několika dalších let vznikaly spíše televizní westerny až do roku 1990. Kevin Costner, představitel jedné z hlavních rolí "Silverada", se rozhodl, že to tak nenechá. A nenechal. Stvořil nadpozemsky krásné a oslnivé dílo, které nikdy nezestárne. "Tanec s vlky" nabízí naprosto precizní spracování příběhu o bílém muži, který se spřátelil s indiány, naučil se jejich řeči a zvykům. Kevin Costner ho zahrál naprosto fenomenálně a právem se jedná o jeho životní roli. Rovněž na režisérském postu předvedl parádní kus svého umu, který bohužel již svými jinými režisérskými pokusy nepřekonal (skoro by se dalo říct, že se k "Tanci" ani nepřiblížil). Za pochvalu (a více než za to) stojí nádherný soundtrack Johna Barryho a praví indiánští herci (Graham Greene, R. A. Grant, Wes Studi). Jedna z mých největších filmových lásek. P.S.: Viděl jsem rovněž i Director's Cut, o délce 224 minut jej vysílala Prima v roce 2004. Když to tak vezmu, režisérská verze téměř žádný nový prvek do filmu nepřináší, spíše prodlužuje jednotlivé scény. Přestože mi i režisérská verze rychle utekla, dám vždycky radši přednost té nejznámější 183 minutové verzi. 100%. (08.02.2005)

Nádherné, dojímavé, opravdové dílo, svým způsobem vlastně antiwestern, vždyť Costnerův film popisuje genocidu indiánů. Tahle traumatizující epocha americké historie, součást šedé zóny života dnešních Američanů, kterou si dnešní generace fyzicky ani nepamatují, se snaží Američané dnes pochopit a nějakým způsobem omluvit a nově přiznat i svou vinu. Popírá se tak zavedený žánr westernu jako oslavy hrdinného boje neohrožených bílých osadníků, vždy s patřičnou dávkou vlastenectví a nacionalismu, kde indiáni byli vždy schematicky vykresleni jen jako figury s negativním nádechem. Costnerův film, podobně jako řada obdobně spřízněných demytizačních antiwesternů (např. Malý velký muž), ukazuje indiány a dobu osidlování amerického západu v poněkud jiném světle. Přiznává tradičnímu životnímu stylu indiánských kultur vysokou míru opodstatněnosti a dokonce přitažlivosti pro bílého kolonizátora (hlavní hrdina je původně dokonce voják - agresor), nevšední harmonii a propojení s přírodou a jejími ročními cykly... Americké osadníky naopak zobrazuje nejenom jako neohrožené, morální a zásadové hrdiny, ale i jako nemilosrdné kolonizátory a nelítostné barbary... Filmové účtování s vlastní problematickou minulostí. Navíc Costnerova režie je velice vkusná, s citem pro poetiku přírody i koexistenci s ní, jeho hlavní hrdina je zahrán přesvědčivě až bravurně a ani scénář nevykazuje žádná výrazně slabá místa. Hlavně ve svém finálním vyznění jde prostě o ÚŽASNÝ film... Podobné filmy: Malý Velký Muž, Poslední Mohykán, Mé srdce pohřběte u Wounded Knee (27.03.2007)

Krásná reminiscence z mého raného mládí, kdy jsem měl ještě čas sledovat bělocha, jak tři hodiny chodí kolem svého stanu v prérii, než se osmělí a začne dělat do indiánů, co jsou nejblíže po ruce. Dávám za pět, protože i kdybych si z toho jakkoliv chtěl utahovat, je to prostě pořád jeden z nejlepších romantických filmů, co jsem kdy viděl. A ta příroda - inu sqost. (24.04.2011)

Film, který mě jako náctiletou uchvátil - rozesmál mě, nutil napětím nedýchat, rozbrečel, rozněžnil nádhernou hudbou, přinutil mě nenávidět bělochy:-). Před několika lety jsem si ho zopakovala, tentokrát v plné, neokleštěné verzi: rozesmál mě, rozbrečel, rozněžnil nádhernou hudbou, přinutil mě nenávidět bělochy:-). Jen to napětí se tentokrát nekonalo, když jsem dopředu věděla, co se bude dít. Krásný, výborný film, jakému bez váhání, bez výhrad mohu udělit 100% a místo ve své TOP10. (04.11.2008)

Čakal som viac. Dve hodiny pekného príbehu mohlo vyvrcholiť oveľa exkluzívnejšie, pohnútky scenáristu boli totiž od začiatku jasné, takže záver ma trošku uspával. Ale inak veľmi zručne natočený a sympaticky zahraný filmík, ktorý dokáže potešiť hlavne niekde medzi srdcom a dušou. 80%. (18.07.2006)