Stav obležení

Mrazivý film o událostech všedního dne v Latinské Americe popisuje skutečnost bez příkras v neznámé "bílé" zemi této části světa. Akční film se musí červenat vedle této pozoruhodné non fiction. Subkontinent teologie osvobození nemůže nebýt levý; vyhrocenost sociální otázky ani jiná alternativní řešení neumožňuje. Zadní dvorek USA, skutečné působiště Monroovy izolacionistické doktríny, v novodobých dějinách počínaje španělsko-americkou válkou 1898 zacházel s blízkými americkými sousedy vždy jako s přistěhovalci x-té kategorie; možnosti a limity hnutí odporu zachycuje STAV OBLEŽENÍ přesně, s důsledností kronikáře a pečlivostí znalce. Montand si v ničem nezadá s příležitostmi, kterých se mu dostalo v jiných filmech, např. v DOZNÁNÍ. Bezvýchodnost, "kolovrátkovitost" situace naznačuje závěrečná scéna - rakev jednoho protiteroristického Američana střídá prakticky okamžitě rodina Američana druhého. Je a zůstane pravdou, že v bipolárním poválečném světě stíny jedné strany vyvažovaly neméně stíny strany druhé. A to bez ohledu na to, vnímáte-li svět politicky zprava nebo zleva. Proč toto pozoruhodné a stále svěží dílo není dostupné na DVD nosičích? (14.10.2013)

Po Z další Costa-Gavrasův film (a takové jsou asi všechny), který se mi skutečně líbil, ale neskutečně mě naštval. Příběh amerického dopravního specialisty Philipa Michaela Santora (Yves Montand), který je v Uruguay unesen levicovou guerillou a který se v očích diváka postupně mění z neškodného civilisty v mocného a vlivného amerického agenta cvičícího represivní složky uruguayského polofašistického zřízení. Zase - levicová guerilla uvědomělí bojovníci za sociální rovnost, státní moc banda zkorumpovaných, z USA ovládaných latifundistů a pravicové organizace skupina kriminálních živlů ovládaných několika fašisty a placených z kdovíčeho. Opět se nejedná o žádnou fikci - film pojednává o skutečném případě amerického agenta Daniela Mitrioneho, opět je zkreslení a levicovost snímku do nebe volající. Jinak výborný politický thriller, který se sice Z nevyrovná, ale několika místy (represálie mezi studenty, schůzka vlivných vládních činitelů) ho připomene a celkově je natočen velmi svižně a zručně. Hodně zajímavé je obsazení hlavní role - kdy si konservativního a poněkud fašistického agenta zahrál socialista z nejpřesvědčenějších Yves Montand. Costa-Gavras zamýšlel diváky naladit na jasně revoluční a protiimperialistickou notu, já jsem si tím nenechal zkazit chuť, litoval jsem toho "nesprávného", fandil těm zlým (Renato Salvatori naprosto bezchybný) a film jsem si tak vychutnal naplno. Na Oscary mohl tentokrát Costa-Gavras zapomenout - byl rád, když mu tenhle film v USA vůbec odvysílali. :)) (05.08.2005)

Už vím, kde čerpá Gere inspiraci, když chce předstírat, že je pln šarmu. Na rozdíl od Montanda mu to nejde. Ale to není až tak podstatné. I když dopředu víte, jak to se Santorem dopadne, napjatě čumíte na velmi zručně natočený politický thriller. A možná trošku doufáte, že tentokrát to se Santorem nedopadne tak špatně. Ono je totiž dost těžké přitažlivému chlapovi nefandit, i kdyby to byl tak trošinku masový vrah. A stále mi vrtá hlavou, jak moc si Costa-Gavras s Montandem užili tu scénu s rakví přehozenou americkou vlajkou. Dle tohoto filmu lze usuzovat, že hodně. (08.10.2013)

Běhal mi po zádech mráz, když film končil. Taková bezcitnost, lidé jen jako figurky, které se zkrátka vymění. Další skvělý politický film, tentokrát o americkém agentovi, který je na své misi zajat místními revolucionáři. Ne, nedalo se moc fandit nikomu, protože z jakéhokoli pohledu je politika jen špína a svinstvo. I v tomto filmu. Yves Montand, přestože jeho postava nebyla vůbec kladná, hrál skvěle a člověk s ním i sympatizoval. (26.05.2017)

Yves Montand hraje Daniela Anthonyho Mitrione (1920 – 1970), který byl popraven querillovou skupinou Tupamaros v Montevideu, vlastně ani ne rok před natáčením filmu, které rok předcházelo další "událostí" v Jižní Americe, svržení demokracie v Chile (dobře si to pamatuji, zrovna jsem nastoupil do školy v NDR, všude samé manifestace, vůbec jsem nevěděl, o co jde). Takže si to poskládej každý sám, co je to demokracie, kde se uplatňuje a co my s ní máme společného... Přestože příliš nevěřím v čistou korektnost Tupamaros (jak byla zobrazena ve filmu), kontra-polici, kontra-soudnictví a kontra-rozsudek a jeho provedení je fascinující - ovšem stejně tak jako postupné demaskování Mitrioneho aka Santora... Costa-Gavrasovy filmy (kdo chce: politické thrillery) jsou vrcholnými akčními filmy; naopak: co se za akčními filmy obvykle označuje jsou jen pomatené a bezkrevné (i když krve tečou potoky) slátaniny... Pozn.: Těmito událostmi a vzájemnými spojitostmi se zabývá kniha A. J. Langgutha “Skrytý teror”, vydaná v roce 1979 - s analýzou Costa-Gavrase není v rozporu. (25.02.2018)