3:15 zomrieš!

Nechápu co si od tohoto veledíla tvůrci slibovali. Zase ta stále stejná tisíckrát ohraná písnička. Idylická rodinka ve které všechno klape se nastěhuje do tajemného domu, kde se to jen hemží zlem. Všechno jde ze začátku hladce a všichni jsou spokojení, jenže zhruba tak po třiceti minutách se to začne zamotávat. Nejdříve jsou to jen podivné zvuky, pak duchové, nějaké ty chodící mrtvoly, spousta imaginární krve, rituální vraždy a další a další nesmysly. To nám tvůrci efektně zabalí do moderního audiovizuálního hávu (šíleně zmatený střih) a předkládají krásně načančané a voňavé. Přitom je to sračka galaktických rozměrů. Tuna klišé, naprostá předvídatelnost, nevěrohodné postavy a takhle bych mohl ve výčtu všeho toho zlého a nedobrého pokračovat až do večera. Jen další příspěvek do brutálně upadajícího žánru. (21.06.2006)

"HOUSES DON'T KILL PEOPLE. PEOPLE KILL PEOPLE." -------------- O sérii Amityville neviem ani ň, konkrétne tento diel som si pustil iba kvôli spomienkam a chytľavému názvu. Z pamäte sa mi vybavuje len to, ako v tom čase školopovinné deti nerozprávali o ničom inom, len o Nezvratnom osude, Kruhu, väzňovi z Azkabanu a 3:15. A ja som si fakt celých 15 rokov myslel, že je to film o tom, ako v dome o 3:15 pravidelne zvoní telefón a niekto čochvíľa zomrie. No nič, späť k veci. Atmosféra dobrá, dom nádherný, RR v poho, ľakačky otravné, situácie hlúpe. Nerozumel som tomu ošiaľu vtedy, nerozumiem mu ani dnes. (05.12.2019)

Ze začátku jsem si myslel, že konečně někdo natočil pořádnej horor. Ovšem druhá polovina filmu už trochu ubírá na tempu a ke konci je vám vlastně úplně jedno jak všichni dopadnou. Jsou ale scény ze kterých se mi postavily chlupy až na prdeli. A to když ty malý haranti zavřou chůvu do skříně a ona se nemůže dostat ven. A druhá přímo skvostná scéna, když malá DeFeová vyleze na střechu baráku a mává rodičům. Když jsem si přečetl článek o Amityvillu, nemohl jsem tejden spát. Po shlédnutí tohohle snímku jsem už však usínal beze strachu. (02.02.2007)

„Domy ľuďom neubližujú. Ľudia ubližujú ľuďom.“ Zapáčilo sa mi to, už keď som to videl prvý raz v atmosférickej tme kina na jeseň 2005. Okrem zručnej réžie a očakávane pôsobivej výpravy obrovského starého domu na samote pri jazere, v ktorom sa kedysi dávno odohrala desivá, obludná tragédia, sa snímka môže pýšiť niekoľkými vydarenými scénami (šatník, strecha, exorcista Philip Baker Hall), ľakačkami, ktorých sa prekvapivo zľaknete hoci ich do jednej čakáte a príjemne ma prekvapili „dospelé“ herecké výkony sympatického Ryana Reynoldsa a jeho austrálskej partnerky, Melissy Georgej. (21.11.2005)

Až na poslednú vetu sa názorovo stotožňujem s POMO-m: Amityville Horror je vo svojej najnovšej verzii výborným napínavým hororovým trillerom, akých dnes nie je mnoho. Výslednému celkovému dojmu napomáha aj hudba Steva Jablonovskyho, ale aj obsadenie, i keď, Ryan Reynolds nie je Jack Nicholson a 3:15 zomrieš nie je Osvietenie. (26.02.2013)