Zákony pohybu

Sokolovský, komanč nejhrubšího zrna měl za sebou celou škálu dnes již legendárních seriálů z období normalizace. Kupodivu mi tohle dílo nějak uniklo a dostalo se mi do spárů až dnes. Já se na tyhle filmy specializuji a přiznávám, že si je s jistou perverzností vychutnávám. Nejen že jsou cítit dobou tak jak nic jiného, ale jsou plny často nechtěného humoru až si dnes člověk říká, zda to bylo točeno vážně nebo zda to celé je jen nějaká podivná taškařice ironizující poměry podstrčená pitomým soudruhům jako vážně míněná věc. Bohužel je to vše točeno s naprostou vážností a smutné na tom je, že některé herecké legendy se v těchto dílech z různých důvodů objevovaly aby tam hrály často neprosto jim nedůstojné hrdiny. Radiana je podnik vyrábějící radiátory. Kupodivu v době natáčení už nebylo záměrem, neboť už dle slov Husáka odpadlo vše ,, čo je kolísavé a oportunistické'' řešit zrádce a kontrarevolucionáře a tak ani v jednom z dílů není řešen žádný pomýlený soudruh. Krom dvou emigrantů jsou v závodě všichni jedna masa, nad všemi bdí závodní výbor. V řadách dělnictva je mnoho uvědomnělých komunistů, kteří ač dělníci mají svůj selský dělnický rozum a tak vždy zasáhnou, když se má dít nějaká nepravost. Lid si stále vlastně tak řídí vlastní fabriku, byť má direktora. V čem je seriál zajímavý je dobové znázornění fungování (chápej - nefungování) národního podniku i fígle jakou cestu se plnil plán, sháněl v době všeobecného nedostatku materiál, jak se šmelilo mezi podniky a jak šla samozřejmě i malá domů na chaty a baráky dle hesla : ,,kdo nekrade, okrádá rodinu''. Co se týče této sebekritiky až jsem se divil jak moc se soudruzi odkopali, na stranu druhou věřím, že právě ta dokonalá ukázka měla být jakousi výstrahou všem těm ředitelům a náměstkům, že se ví jak to funguje a jaké jsou poměry. Seriál tak můře být jakousi výstrahou a zároveň omluvou běžným smrtelníkům, proč není to a to a s jakými těžkostmi se podniky potýkají byť by rádi uspokojily trh. Z hlediska hereckých výkonůtu máme standardní sadu normalizačních herců, tentokráte bez soudruha Moučky. Zaujala mladá a opravdu krásná Balzerová a herecky v seriálu nejvíce vynikal pan Ráž, který i v těch nejpitomnějších scénách herecky vyčníval s až aristokrtatickou důstojností. Tenhle seroš rozhodně stojí za vidění, je to skvělý otisk doby, byť je to samozřejmě prorežimní propagandistická záležitost. Dávám za dva na červeno natřené radiátory, ty mně fakt dostaly na výstavě v Brně ! * * (10.08.2019)

Naprosto famózní kousek opět z pera soudruha pod taktovkou p. Sokolovského. Každý ať si říká kdo chce, je mi to fuk. V téhle době se točily top seriály. Výčet hereckých es je zde super. Počínaje pro mě milým překvapením v podání V. Vrabcem kterému jsem nevěřil jakožto nástupce M.Růžka ale opravdu mile překvapil přes výborného Valu, Štěpničku, Ráže, Munzara, Somra a konče milým Filipovským :-)). Nemohl sem se prostě odtrhnout od tv. Pecka!!! (20.01.2019)

Na úvod bych chtěl napsat, že mé absolutní pětihvězdičkové hodnocení se týká prvních deseti dílů. A zcela si za ním stojím. Prvních pět dílů naprosto neuvěřitelným způsobem mapuje veškeré nešvary, které vznikaly ve fungování podniků za dob plánovaného hospodářství. A tady se scénárista opravdu rozjel, protože ty dialogy jsou skutečně vyšperkované a jdou na samou hranici absurdity, stejně jako samotný děj, kdy je největší starostí podniku, aby od něj nikdo nechtěl produkt představený na veletrhu. Pokud těch prvních pět dílů přirovnám ke kultovnímu britskému sitcomu ze stejné doby Jistě pane ministře, pak nejde z mé strany o žádnou nadsázku, protože Zákony pohybu hrají se zmiňovanou legendou naprosto vyrovnanou partii. V dalších pěti dílech sledujeme počínání nového ředitele. Vtip a absurdno mizí, zato se dočkáme poutavého děje a velmi atraktivní sondy do manažerského rozhodování. A opravdu jsem to celé zkouknul na jeden zátah, protože mě fakt zajímalo, co se bude dít dál. Poslední tři díly ale na mě působí jako úplně zbytečný přílepek. Jenže kvalita těch deseti dílů je dostatečná na to, aby se to v mém celkovém hodnocení nijak neprojevilo. PS: I Evžen Sokolovský natočil dílo, které skončilo na dlouhá desetiletí v trezoru... (06.10.2022)

(13/13) Evžen Sokolovský, svého času jeden z nejprogresivnějších divadelních režisérů, je v širším diváckém povědomí zapsán především jako spolupachatel těch nejohavnějších televizních škvárů. Muž na radnici, Okres na severu, Gottwald, Chlapci a chlapi... a Zákony pohybu. Tato takřka románová odysea, jejímž autorem není, zcela neočekávaně, dvorní scénárista Dietl, nýbrž mistrův osobní žák Miloš Smetana, jsa zasazena, jak jinak, do dalšího z mnoha průmyslových koncernů, přináší mimoděčné svědectví o tom, jak se v praxi (z)hroutila vize plánovaného socialistického hospodářství. Míra kritického pohledu na události v Radianě by ovšem neměla jakkoliv překvapovat: tento poněkud zúžený obzor se záměrně vyhýbá kontroverznímu hodnocení stávajícího systému (politického i výrobního) a na pranýř s okázalou přímočarostí uvazuje selhavší odpadlíky, degradované morálně i společensky. Zkostnatělý ředitel (Růžek), který je po zásluze odvolán a poslán do penze, lajdáci (rozkošná dvojka Faltýnek & Somr), intrikující kariéristé (Munzar), zbrklí a ješitní vizionáři (socialistický playboy s velkým egem Štěpnička), zásadoví byznysmeni ze Západu (Ševčík, jak jinak)... V kontextu téhož je, jak už to v seriálech podobného ražení bývá takřka železným zvykem, žádoucí, ba přímo nevyhnutelné, aby se nad tím lidským šlendriánem rozlézajícím se jako rakovina nekontrolovatelným růstem zjevil anděl dokonalé čistoty a nedotknutelnosti, jakýsi prototyp ideálního muže nové doby, který jako mávnutím kouzelného proutku nastolí pořádek. V příkladně prkenné herecké interpretaci Viktora Vrabce se ovšem tento neochvějný apoštol socialistického průmyslu jeví jako veskrze nedůvěryhodná a směšná marioneta z pimprlového divadýlka pronášející jen uhlazená prázdná slova. Sokolovského seriál je ale svým způsobem jedinečným, neopakovatelným a nenahraditelným zdrojem kulturního i občanského povědomí o dodnes ne zcela zmapovaném období tzv. normalizace (1970 – 1989). Pomineme-li obsah, jakkoli schematický, je vlastně docela zábavné sledovat, jak Sokolovský pracoval. Všechna ta jeho klišé, neinvenční režijní postupy, stejné prostřihy i zlověstné hudební předěly, opakující se herci, kteří jdou ze seriálu do seriálu... Zákony pohybu, které se teprve nyní, po čtyřiceti letech od svého vzniku, znovu objevily na televizní obrazovce, patří s přimhouřením očí ještě k těm "měkčím" seriálům. A diváci mají na vybranou: buď nadávat, nebo se smát. (31.12.2018)

V hlavní úloze se představil tehdy v TV dosud neznámý Viktor Vrabec, člen činohry v Plzni. Dobová noticka představuje Zákony pohybu takto: Třináctidílný seriál pravdivě ukazuje prostředí dnešní továrny a dělníků, dosud nezpracované téma. Nepředvádí jen výrobní problémy, ale všestranně zobrazuje lidské portréty dělníků, inženýrů a vedoucích pracovníků a ukazuje i jejich soukromé osudy a vztahy, které ovlivňují celý příběh. * scénář Lumír Dvořák, Miloš Smetana - režie Evžen Sokolovský - premiéra 1979 (28.08.2004)