Réžia:
Vlasta JanečkováScenár:
Miloš KratochvílKamera:
Milan DostálHudba:
Vadim PetrovHrajú:
Jana Hlaváčová, Lukáš Vaculík, Hana Igonda Ševčíková, Dana Syslová, Otakar Brousek st., Mário Kubec, Vladimír Marek, Roman ŠtolpaObsahy(2)
Princ (L. Vaculík) má ke svým 18. narozeninám poněkud neobvyklé přání. Po královských rodičích nechce majetek či vládu nad půlkou království, ale touží vládnout pouze sám sobě. A tak se mladík odebere na tajemný hrad Blouzov, o němž kolují prapodivné zvěsti. Jak se princ vyrovná se lstí, chamtivostí a kouzly, jimiž komorná Johana (J. Hlaváčová) celý Blouzov ovládá, o tom všem bude vyprávět tato pohádka. (Česká televize)
(viac)Recenzie (19)
Jako pohádka více méně nepoužitelné, dětem pusťte něco jiného. Jako specifická fraška pro dospělé, kterou rozverně s gesty rozevlátého haura ve stylu "nakonec to v podstatě mám na háku i na špekáčku" proputuje princ Vaculík s kamarádem Kubcem, je to příjemný podkres pro nějakou činnost. Protože z hlediska scénáristického je to teda velkej, hodně velkej bizár a neuvěřitelnost. Je až nepochopitelné, že to scénárista a režisérka mohli myslet vážně. ()
Princ horečně, a vzhledem k věku i logicky, touží, aby mu královští rodiče ve své opičí lásce přestali utírat nos i zadek a dostane tak od svého otce hrad, aby tam dokázal, jak zralým a dospělým jedincem je. Princ předvede mistrovství v mladistvé důvěřivosti a naivitě, což je stejně tak očekávatelné jako přirozené. Protože princové jsou nejen na draka, s ušlechtilou zarputilostí se po prvním selhání vrátí k práci na svém osobnostním růstu, k čemuž mu napomůže vhodně se objevivší páreček z podhradí, kdysi princův nejlepší kamarád a jeho sestra. Bez romantické zápletky totiž dozrát nelze, dej Bůh lásku našim sadům a záhonům. Krásně zlá čarodějnice Hlaváčová se nezalekne nové výzvy a čaruje, div z toho jejího neurotického zvukoplachého vodnického potomka netrefí šlak. Nakonec se objeví světlo na konci tunelu a jak to při výskytu světla bývá, stíny vyblednou. Fiat lux vede k nezbytnému in vino veritas, na svatbu nás už jako diváky nepozvou. ()
Pohádka na klasické téma vítězství dobra nad zlem obohacená o motiv pubertální vzpoury mládí nesené přirozeným procesem dospívání a proměny jinocha v muže vyniká i netradiční rolí čarodějnice vždy vynikající Janou Hlaváčovou a při dobrém režijním vedení Janečkové i mladí herci neční z inscenace jako hrábě z tlumoku. Miloš Kratochvíl jako scénárista názorně demonstruje nejpatrnější rozdíl mezi pohádkami komunistické a postkomunistické éry - kvalitu scénáře. "Zdlouhavost" trvající necelou hodinu to jen dokresluje. ()
Přemýšlím, pro koho je pohádka určená. Jako dětský divák jsem ji určitě neocenila, dost možná ani nedokoukala, protože si na ni nepamatuji. Pohádka nezaujme ani prostředím, kulisami nebo případnými exteriéry. Zajímavé je vlastně jen herecké obsazení, ale to samo o sobě nestačí k tomu, abych se na pohádku podívala vědomě znovu nebo ji pustila dětem. ()
Nikdy jsem ji v televizi nezaznamenala. Být kratší a hlavně nemít v obsazení tu kreaturu vodníka a šaška, námětem by to bylo obstojné. Hlaváčová s Vaculíkem to drží na snesitelné úrovni. Paradoxní je, že závěr by měl vypadat dramatičtěji, ovšem přítomností Mária Kubce pohádka dostala vtipnější ráz, jako by si dramaturg uvědomil, že už to bylo dlouho monotónní a o ničem. Nejlepší z celé pohádky je věta: "Do zrcadla se dívají jen děti a blázni." A podle toho hodnotí. ()
Reklama