O ztracené lásce

Pohádkový příběh pro dospělé. Ani ne tak pohádka, je to příběh, který píše život sám. Ukazuje lidské charaktery a drsnost života i osudu. Přináší poučení a zamyšlení. Zajímavé je, že spousta snímků mě zaujme v době, kdy se na ně dívám a pak již mi tak zajímavé nepřijdou. Tento kousek mohu vidět třeba stokrát a pokaždé mi něco dá, všimnu si něčeho nového. Prvně jsem viděla před pár lety a i nyní jsem byla ohromena stejně jako kdysi. (27.12.2012)

Deprese, nic moc pro děti. Kromě předposledního dílu bych ji rozhodně nezatracoval. Andersen je taky brutus a přitom nádherný. Jsou tam dost silné momenty jako např. smrt statkářky nebo díl s Floxínou, psycho Janek atp. Navíc je ta série takovou nadčasovou parafrází - pár hodných a chytrých lidí, ale spousta závistivců, lhářů a podvodníků. Hodně prospěchářství, nespravedlnost, "honba za pokladem" nebo taky apatie a lidi, o kterých ani nevíte, co si máte myslet (třeba ženská s bodláky v posledním díle nebo komedianti atd.). Někdy je to takový děs, že člověku nejlíp poradí cigoška zalitá ve skle. :) Atypická je i happy endem možná trochu mimo očekávání. Bez povšimnutí by neměla zůstat také hudba Milana Kymličky. Ale samozřejmě tam byly i slabší momenty (např. Brožová v plátové zbroji, rozumberské muzikantské krysy nebo divně obscénní pasáž se songem na kolotoči v 8. díle). Přes to všechno dávám vysoké hodnocení, protože je to zkrátka originál a mimořádnost. (19.04.2009)

Díval jsem se na to někdy asi v první třídě a působilo to na mě opravdu silně, nevím, jestli bych hodnotil takhle vysoce i kdybych to viděl dnes, ale v mých vzpomínkách zůstal zvláštní a ponurý příběh s atmosférou, který by se dala krájet. Máloco na mě takhle zvláštně zapůsobilo... 70% (12.10.2009)

Tento seriál, ač místy depresivní je pohlazením po duši. To pojetí lásky, která hledá někoho, kdo po ní touží... ta úžasná hudba (chvílemi velmi připomíná Barberovo Adaggio, které tak miluju)... tenhle seriál prostě neřeším a užívám si ho. Snad jen cesta z Krutoslaviny říše zpět je OBČAS přehnaná a natahovaná, ovšem závěr seriálu mě vždycky dostane. Miluji to a kupodivu i manželovi se tento seriál líbí (15.05.2008)

Je to pohádkový příběh , kterého hlavní postava je děvče Honza Jíru. Honza naštestí nezdědila špatné vlastnosti po svých rodičích a má velmi dobré srdce. Avšak cez celý svúj život musela projít strastiplnú cestu plnou překážek, bolesti a trápení. Vyslobodila prince Pravoslala ale královnou se nestala. A vždyť jak by ona mohla žít s člověkem , který má srdce z kamene. Nakonec vše dobře dobadlo a její srdce zústalo s milovaným Peciválem , který má tak šlechetné srdce jako ona. (03.05.2008)