Prejazd Kassandra

Tak konečně jsem mezinárodní expres směřující k obávanému přejezdu po letech znovu dostihnul. A znovu se mi dostalo jedinečného filmového zážitku. Vlak obsadila tehdejší herecká smetánka a režisér s jejich pomocí vytvořil výbornou psychologickou studii. Samozřejmě nejočekávanějším prvkem filmu je most a jeho konfrontace s rychlíkem, režisér to moc dobře ví a proto se přejezd poprvé ukáže až po celé hodině snímku. Když se však zchátralá mostní konstrukce vyloupne ze zamlženého údolí, naskočí mi nefalšovaná husí kůže. Od té chvíle je dění ve vlaku několikrát prostřiženo záběry na zrezivělý a nepoužívaný filmový klenot a tyto pohledy jsou doplněny dramatickou hudbou Jerryho Goldsmithe - výsledek mi utkvěl v paměti navždycky. Každým metrem, kterým se expres k přejezdu blíží, se napětí stupňuje, začíná se přitvrzovat v akčních scénách. Když se pak před lokomotivou zjeví poslední mírně levotočivá zatáčka, za kterou již vlak vjede do jámy lvové, přestal jsem dýchat. To, co se pak odehraje v následujících desítkách vteřin, je ohromné. Překoná rozjetý stroj Cassandru, kterou ohlodal zub času?? Neřeknu, ale vězte, že film mě zcela pohltil, je svou atmosférou pro mě absolutně jedinečný a je jen škoda drobných logických nedostatků. Snímek obsahuje několik technicky náročných scén, na tehdejší dobu velice dobře natočených. Skvělá hudba, dobří herci, napínavý děj a nad tím vším neznámem obestřený přejezd. 90% (25.12.2007)

Tento katastrofický all-star film zo 70. rokov je veľmi zábavný. Je energicky zrežírovaný, dôkladne zostrihaný thriller, ktorý vás chytí pod krkom hneď od úvodnej sekvencie a drží si ho po celú dobu. Iste, obsahuje väčšinu očakávaných katastroficko-filmových klišé (osobitné vzťahy lásky a nenávisti medzi postavami, ktoré hrali veľké hviezdy tej doby), ale réžia je taká efektívna, a Burt Lancaster je tak presvedčivo nenávistný, že zistíte, že ste úplne pohltení. Podľa mňa prvotriedny film s veľkolepým záverom. 7/10 (13.08.2023)

Napětí, napětí, napětí, atraktivní téma a logika mnohdy skřípající víc než brzdící vlak. Že se vlakem "náhodou" veze světoznámý lékař, jeho bývalá žena, žena známého zbrojaře, Žid přeživší holocaust, pašerák drog a polda, co ho stíhá, to bych ještě snesl. Nedostatky zeměpisu, ve kterém má vlak vstoupit na území varšavské smlouvy na hranicích Polska, ačkoliv již několik set kilometrů musel projet Československem, budiž. Že na mapě hlavních evropských tahů je vyznačena jakási nepoužívaná železnice v Polsku se zchátralým mostem? Tím bych se netrápil. Že onen geniální doktor nechá napochodovat před člověka nakaženého smrtícím plicním morem padesát dalších lidí, včetně jím samým milované ženy? OK. Že v podstatě nepřátelský stát vpustí na své území vlak vezoucí smrt? V pohodě. Že plicní mor zmutuje tak, aby se dal za hodinku či dvě vyléčit kyslíkem? To už trochu hraničí s důvěrou v babské zaříkávání. Že se vagóny konstruují hermetické, tudíž v nich vydrží vstříknutý koncentrovaný kyslík (zřejmě pod tlakem, ehm), ale zároveň ho 100 lidí za celý den nevydýchá? To je běžná praxe. Že analytici uhodnou z tisíců míst v Ženevě, kam lze zamířit, že terorísta šel do toho onoho vláčku? Jsou to kluci šikovní. Že by zápaďáci nedokázali na pár dní někam zavřít tisíc lidí? To víte, oni věří na ta lidská práva. A tak dále a tak dále. Já bych to všechno přežil. Jednotlivě. I dvojitě. Ale to jsou desítky drobných i větších chybiček, které ve filmu, jenž hraje na notu "to by se klidně mohlo stát", nemají co dělat. Stejně jako dost laciná momentka s Židem, který se nechce vrátit do tábora, což je sice pochopitelné, ale v tomto filmu neplní než citovou vložku bez rozvinutější hloubky. Ještě že ti herci měli hodně tého charizmatu. A taky to napětí, to to zachraňuje. (28.07.2009)

Brilantně natočeno (kamera!), atmosféra na jedničku, hudba od Jerryho Goldsmithe je úžasná (ty čtyři tóny za sebou, které jsem mu omylem ukradl nikdy nezapomenu), co jméno, to perla. O to víc je smutný kolik nesmyslností (místy až na facepalm) se tu dá najít a to nemluvím o těch efektech - natáčet v ''76 něco před plátnem je ostuda. (01.12.2010)

Nádherné záběry při úvodních titulcích, asi tříminutový let kamery z oblak k Mezinárodní zdravotnické organizaci a představení hlavních hereckých představitelů - to vše mě nadchlo na pěknou podívanou. Ale pravda, při všem tom zpropadeném klišé to mohlo být aspoň akčnější, svižnější, kratší (interní poznámka: zdravím chozeho). Nicméně pár velice pěkných momentů se i tak najde. (25.08.2008)