Hlava

Očekával jsem něco jako The Rutles, komedii o kapele se spoustou dobré muziky. Tenhle scénář ale musel psát někdo totálně sjetý - jednotlivé střihy spolu vůbec nesouvisí a o alespoň náznacích příběhu si můžete nechat akorát tak zdát. Nic vtipného jsem také nezaznamenal. Jediné, co si nezaslouží úplné odsouzení, je hudba; pár písní se povedlo. Film by se mi možná líbil, kdybych se předtím pořádně zhulil nebo natripoval. (21.12.2004)

Co měl člověk od tohoto filmu chtít, to dostal i s přídavkem (poprava z Vietnamu)! Čekal jsem něco na styl pitomého seriálu The Monkees, kde se nesmělo říci ani slovo o ničem, co skutečně hýbalo společností, kde se pouze čtyři okopírovaní paňáci vychloubali svými úspěchy u zfanatizovaných holek. Ale Jack Nicholson s Bobem Rafelsonem nám připravili kupodivu zajímavou, místy vtipnou a především působivou koláž scén, které se podle mého názoru navzájem dobře doplňují a vytvářejí konečný dojem nezávazného, pohodového dílka pro ty, kterým oficiální kulty lezly krkem. (23.12.2004)

Občas mě ČT dokáže velmi překvapit a snímek tohoto ražení bych opravdu nečekal.. no... o čem to vlastně je?? říct o ničem by byla asi urážka filmu... inspirace Beatles-komediemi je zde očividná a vzhledem k typu hudby i ušislyšná... hudba je ale to co drží snímek nad vodou.. pokud máte rádi pop 60ých let, tak budete spokojeni (ovšem deska Head je už z období, kdy byla sláva Monkees na ústupu).. obzvlášt Propoise Song mezi nimi vyniká.... pokud máte rádi psychedelicko-surrealistké grotesky, tak je pro vás Head jasnou volbou.. ale já si radší pustím desku.. takže 2 hvězdy (především za hudbu) a jednu za Jacka :) takže tak ... (16.05.2006)

Jako děcko jsem si myslel, že skupinu The Monkeess si vymysleli tvůrci Simpsonových coby parodii na Beatles, ale jinak reálně neexistovala - a nakonec je to tak, že ta skupina skutečně existovala, akorát vznikla ve stejnojmenném seriálu (který vznikl po úspěchu Perného dne, hold Američani to potřebovali nějak zkopírovat, když tenhle úspěch neměli na svědomí oni...) o fiktivní hudební skupině, ze které se později stala skutečná. A ta snaha být jako Beatles je na většině jejich písní zde uvedených znát, ale zůstává to jen u té snahy a s Beatles mají podobné jen melodie. Textem to málokdy dává nějaký smysl (až jsem si vzpomněl na tu úvodní píseň z filmu Frank) a stejně tak i tenhle film je úplně o ničem, jedná se jen o sled surrealistických a psychedelických výjevů, co nikam nevedou, možná jen tak do té smyčky a ani ta nemá logiku. Ne, že bych ji u tohohle vyžadoval, jen konstatuji. Žel, písniček je málo a kromě jedné mě žádná vůbec nezaujala a i přes pár dobrých nápadů (automat na Coca-Colu uprostřed pouště, třeba) mě to nezaujalo ani ničím jiným a většinu času jsem se prostě jenom nudil. Ale tak na svou dobu, kdy byli populární hippies, se existenci tohohle filmu nedivím. Zajímavé to bylo, ale znova už to fakt vidět nemusím. 2* (10.03.2021)

Paradoxní dílko, ve kterém Američani používají anglický humor, aby si udělali legraci z britské komerce. Seznam nadmíru povedených vtipů bych mohl opsat od Radka. A že se hudba zdá některým nekvalitní? Osobně s tím nesouhlasím, ale všimněte si názvu kapely. Rafelson a Nicholson moc dobře věděli, co dělají. (21.12.2004)