Hlavu hore

Mladík hrá výborne, je funkčnou niťou rozprávania. Ale k čomu to? Až ku koncu film prestane byť zdĺhavým, tuctovým a monotónnym sledovaním opakovaných výstrelkov teenagerského rebela a jeho následných pohovorov na koberčeku u pani súdkyni Denevue. A to v divákovi nevzbudí ani náznak záujmu o postavy či akéhokoľvek filmového zážitku. Až ku koncu sa v ňom začne diať aspoň niečo, s čím by ale premyslenejší film prišiel po prvej polhodine a použil to ako schodík k rozohraniu uspokojivej drámy. (27.04.2016)

Film nesnažící se o zkratky či divákovy sympatie - ukazuje nejen to hezké a pokouší se načtrtnout alespoň zčásti propletenec systému, kterému se byrokracie "sociálky" snaží denně čelit. Oceňuji i letmé pohledy do života všech dotčených - od (nedostatečně) zoufalé matky, která sama očividně "propadla sítem" a jen občas se chytá, přes přístup jednotlivých dozorců až po většinovou společnost, pro kterou je jejich "integrace" skutečným problémem. (06.11.2016)

Kto je na vine? Rodičia, ktorí o chlapca neprejavujú poriadny záujem už nejakých 16 rokov, alebo nakoniec aj tento chlapec? Má už totiž 16 rokov a je vo veku, kedy by si mohol človek uvedomovať aj vlastnú zodpovednosť za vlastné činy.....Lenže keď inštitúcie, ktoré vám hovoria a kážu presný opak toho, čo chcete počuť, tak sú na vine aj ony a vy sa ocitáte v bludnom kruhu....neviem nájsť správny výraz pre to, v kruhu čoho...film na mňa pôsobil autenticky, výborne zahraný, scény mali svoj zmysel, každá reakcia Malonyho z niečoho vyplývala a i keď za tie dva roky, čo sa film odohráva, ťažko dospieť k nejakému uspokojivému koncu, tak si myslím, že Bercotová zodpovedala to, čo chcela a nechala otvorené to, čo nám malo utkvieť v hlave a vyvolať podnety na zamyslenie... (21.04.2016)

Film, který má na čem stavět - silné téma, skvělý hlavní herec, možnost procedurálně zobrazit systém péče o problémové mladistvé - ale nemá dostatek schopností posunout se nad pouhou empatii a nedostatek názoru, který supluje příznaková a velmi těžkopádná volba klasické hudby (bohužel, tohle není Kluk na kole). Bercot rozhodně nechybí zaujetí a cit v práci s herci, bohužel ji chybí schopnost vystavět tenhle portrét jednoho sociopata naléhavě, dynamicky a se schopností vyvést diváka z komfortní zóny... Výsledkem je tak pouze celkem slušné sociální drama. [Cannes 2015] (14.05.2015)

Jestli bude v pondělí Mikuláš zohledňovat povedenost mého výběru filmů na FFF, tak budu rád, když dostanu aspoň slupku od brambor. Ono teda jestli se zaměří i na ty ostatní věci, už ho do konce života ani neuvidím, ale to sem nepatří. "Hlavu vzhůru!" jsem si říkal už asi po půl hodině, když mi brada prvně klesla na bradavky (bohužel moje). Po hodině jsem dostal čupr nápad podepřít si hlavu sedačkou před sebou, díky tomu mi neujelo poslední metro, protože jinak by mě v sále budila až uklízečka druhý den ráno. Frantíky jsem měl vždycky rád za to, jak hravě dokáží vyprávět příběhy každodennosti. Tohle je ale jenom kolovrátek monotónosti připomínající zaseklou desku, která navíc končí přesně tak, jak si myslíte už dole na pokladně. Za Pepince žhavý aspirant na titul nejzbytečnější film roku. (03.12.2016)