Iluze - film o vlaku

„Nic nemusí být nutně takové, jaké se zdá.“ A o tom je celý film. Přesto asi ne všechny rozuzlení/pointy lze odhadnout (mě překvapila identita Märit). Tahle severská krimikomedie má opravdu zvláštní atmosféru a nabízí docela nevšední zážitek. Podařilo se už panoptikum postav, ať je to cynický doktor Henry, „naivní“ manželka Karin, „odevzdaná“ milenka Marie, optimistický invalidní voják (vede houbová polévka!), nervózní průvodčí, „nezlomná“ jeptiška Beatrice, panovačný Sixten, plačtivý „Pomp“, elegantní, ale světská Märit, nebo dobromyslný, zoufale nešikovný Gunnar. Snímek je plný černohumorných, groteskních až absurdních situací, přičemž postupně začnou být některé vtipy krapet prvoplánové (i tak ale dokážou většinou vykouzlit úsměv), a ke konci se stává komedie hodně „crazy“ (bohužel na úkor faktu, že filmu začne docházet dech). Přesto jsem se převážně bavil, takže dám solidní 4*. „Nechte ho, ať se tu potlouká. Co může být ještě horšího?! Celý vlak jede přímo do pekla, tak co!“ - „Ano, také si myslím, že bychom měli myslet pozitivně…“ (22.03.2020)

Po pravdě bych očekával mnohem více. Film, kde se potkají ve vlaku nejpodivuhodnější individua, jako manžel, co chce zabít vlastní ženu, milenka, dva homosexuálové, věčný smolař, nešikovný dobrotinec, podezřívavý průvodčí, atd., tak bych čekal mnohem vtipnější podívanou, víc rozehrané scény. Když už zavřu do vlaku takovou skupinu lidí, tak musím scénář vyšperkovat, nepsat tolik klišé situace, které byly k vidění už tisíckrát předtím. (11.08.2008)

V černobílé tmě uhánějící berlínský expres ukrývá nevšední skupinku cestujících, jedoucích vstříc novým, poválečným začátkům, ale i temnému příslibu zločinu... ne vše ale klapne tak, jak má, snad jen mimo plán smolařského literárního kritika a spisovatele, který odjíždí do Evropy změnit dějiny. Že změna nebude tou nejšťastnější, je zřejmé už z úvodu, ve kterém označí "Pippi Dlouhou punčochu" za propadák. Své šlechetné záměry se pokusí plnit ještě před odpískáním bizarní jízdy plné odkazů i groteskních situací, přičemž není nouze o napětí a rozbor charakterů (muž, který chápe své okolí jako osobní urážku - tomu říkám persona:-)) ani konečné překvapení. Bavila jsem se - královsky. (20.06.2013)

Zvláštní film, u něhož bych se mohl (nebýt mého pronikavého intelektu) po celou dobu okázale nudit, takhle jsem se ale docela dobře bavil. Pravda, naprostého homofoba by snímek zřejmě úplně nepotěšil, já jsem ale zjistil, že to se mnou není až tak vážné, a bohatě mi stačilo to, že v roce 1945 necestoval ve vlaku ze Stockholmu do Berlína žádný černoch nebo Arab. Zklamala mě ale úroveň použitého humoru, která se chvílemi nedostávala přes mnou tolerovanou nejnižší laťku. Je to škoda, protože v jiných momentech tvůrci ukázali, že by na to měli. (20.10.2021)

Nejspíš se budu na film muset podívat znovu, abych objevila jeho pravé kouzlo. Zklamaná jsem při jízdě vlakem se vskutku roztodivnými spolucestujícími nebyla. Přesto výsledný dojem zatím není víc než pouze dobrý. Nechyběly komické situace, napětí a kriminální zápletka s nečekaným rozuzlením. Vše v duchu Wittgensteinovy filosofie, která praví že: "nic nemusí být nutně takové, jaké se zdá být". (02.12.2008)