Tajemství Viléma Storitze

Patrně to byla alchymistická minulost Prahy, která motivovala tvůrce této adaptace pozdního vědeckofantastického románu Julese Verna, aby do ní přenesli dějiště příběhu, který se původně odehrával v uherském Ragzu. Střízlivě, leč kultivovaně vyprávěný příběh, nepostrádající napětí i humor, tak nabyl přízračnější, tísnivější atmosféry a v souvislosti s různými odkrývanými záhadami mně připomínal spíše než verneovku arbesovské romaneto. Působivé dobrodružství se zrcadly a neviditelností. (08.09.2008)

Myslím, že právě ony zmiňované dramatické události kolem archivace filmu a následné vypořádání se s lidskou blbostí činí z tohoto filmu zajímavý objev. Verne zahrávaný českými herci už tu byl, ovšem tentokrát je stylizace směrem do doby F. L. Věka - z Paříže do Prahy po Vltavě s Waldou Matuškou (to je ten cikán, co spadne z lodi). Koprodukce byla silnější směrem k Francii, více herců je zahraničních než českých, o dodělávaném dabingu filmu více tady. Záhadno a tajemno je krásně podepřenou zvláštní hudbou, znějící již od úvodních titulků. Postava Viléma Storitze by si zasloužila nějaké vysvětlení, klidně na konci filmou titulku. Jeho konec se mi moc líbil, trikově povedené. Herečka Marthy (Pascale Audret) ale nebyla hezká. (23.12.2017)

Tajemství Viléma Storitze, adaptace románu Julese Verna natáčená v Praze za účasti českých herců (Martin Růžek, Waldemar Matuška). Kdysi to dávali pravidelně v televizi, pak se česká kopie ztratila. V 90. letech ČT koupila francouzskou kopii a pořídila nový dabing. Někteří čeští herci se toho samozřejmě nedožili, takže třeba pana Růžka mluvil někdo jiný, bylo to docela zvláštní. Když mi bylo 13, běhal mi z tohohle filmu mráz po zádech, dneska už je to jenom příjemná nostalgie. (14.12.2006)

Nic moc.asi to bude tím že mi neni deset...Zajímavostí je že film byl pravděpodobně znovu dabován,ale Matuška zpívá 100 % sám sebe ale už si nejsem jistý že se mluví...např Martin růžek též předabován... Česká televize snímek už považoval za ztracený, naštěstí se našla jedna kopie ve Francii. Proto pozornému posluchači neujde že došlo k předabování některých postav. Nejspíš musela být vytvořena nová česká zvuková stopa. (13.12.2014)

"Neviditelná žena? To bych moc rád viděl." Baví mě občas narazit na nějaký ten neznámý film a pak se ptát proč vlastně upadl v zapomnění. Ať již je to ztracený klenot nebo ne, věci by ze světa mizet neměly. Čímž se dostáváme k tématu. Vedle H. G. Wellse napsal příběh o neviditelnosti i jeho starší žánrový souputník, sám velký Jules Verne. Oproti anglickému pojetí v tom francouzském nesmí chybět romantické motivy, přesto je příběh poměrně ponurý až trochu hororový a nechybí ani určité zamyšlení nad možnými důsledky neviditelnosti a to jak pro lidskou společnost tak pro psychiku jedince. Znal jsem jeho zpracování v podobě rozhlasové hry, až nedávno jsem zjistil, že existuje i filmové zpracování, a to dokonce z naší vlasti. Z dnešního hlediska je možná málo akční (to neznamená nudný), mně se však líbilo sledovat starou Prahu (kam byl oproti předloze přenesen děj z Uher, což s ohledem na některé reálie ve filmu nedává úplně smysl, na druhou stranu právě ta stará Praha hodně pomáhá atmosféře) a herce v dobových rolích. A i když nelze nevidět určitou naivitu příběhu, tak myšlenka plynoucí ze závěru, že příroda nakonec dokáže věci vyřešit přirozeně (a co má být přirozenějšího než mateřství) je silná. Ještě poznámka k té akčnosti. Na to, že jde o televizní film z roku 1967, tak trikaři zaslouží maximální uznání za šermířskou scénu s neviditelným protivníkem, myslím že dnes by bez pomoci počítačů už jen málokdo něco podobného dokázal. Závěr: ten film rozhodně nezaslouží zapomnění. P. S. V 60. byl Matuška opravdu všude :) Film k vidění zde: https://www.youtube.com/watch?v=SNSbHJwBrLc (03.07.2022)