Proti múru

Já jsem spokojený. A to v tom nehledám ani, žádné turecké témata či co. Jasně postavy mají takové pozadí a část filmu se tam odehrává, ale přes počáteční motivaci Sibel a pár střetů reality s její rodinou nehraje nějakou závažnou roli. Spíše mi seděla pozice dvou dekadentních hrdinů, ztracených a hledajících. Akin se evidentně nebojí ničeho, servíruje všechno bez příkras, dočkáme se šukání, drog, rvaček v naturalistickém zobrazení, ale hlavně poctivého hledání svého místa tady na té kouli jménem Svět. A tyhle dva kontrasty fungují skvěle. Když si k tomu přičtu herectví obou hlavních hrdinů a krásu Sibel, jsem někde na čtyřech/pěti hvězdách. If you want to end your life, end it. You don't have to kill yourself to do that. (20.08.2009)

Můj 1000. komentář na ČSFD bude patřit nejlepšímu německému filmu, jaký jsem měl kdy možnost vidět. Žádný Tykwer, Petzold nebo Wenders, pro mě je německá režisérská jednička Fatih Akin, přestože jsem od něj viděl jen dva filmy. Smělé tvrzení, ale po třech projekcích Gegen die Wand neochvějné. Sibel Kekili vytřela zrak všem kritikům, pomlouvačům a nepřátelům, dokázala, že i pornoherečka může předvést famózní výkon, při němž se tají dech a nepulzuje krev v jiných orgánech. Nejúsměvnější a asi i nejzvláštnější pro mě byla třetí projekce - v třídě plné Francouzů na hodině hospodářské němčiny s učitelkou, která sama jednu ze scén komentovala jako odpornou. Co víc dodat, je to místy odporné, ale nesmírně silné. Hervorragend, fehlerfrei, fabelhaft. Es lebe Fatih Akin! (10.01.2015)

Sakra, já vím, že život není lehkej, ale fakt to nejde skrze film vyjádřit i jinou cestou než takovou, po jejímž absolvování budete mít hlavu jako po víkendové pařbě? Musí hrdinové podobných filmů strašně trpět, abychom pochopili, že strašně trpí? Jsou ty maniakální hádky, podřezané žíly a rozbité obličeje nutné? A k čemu to celé je, když je výsledný efekt přesně opačný a film se tím divákovi odcizuje? __ Proti zdi mě i přes nespornou sílu zobrazovaných emocí nechalo zcela chladným. Přitom jsem se opravdu snažil pochopit chování hlavních hrdinů a i když jsem měl pocit, že mé psychické rozpoložení koresponduje s tím jejich (rezignované smíření), nefungovalo to. Možná to ani fungovat nemělo, ale k čemu by pak byl podobný film? Postavami Proti zdi jsou dva němečtí Turci a jestli bylo cílem režiséra sdělit světu, že život německých Turků stojí za starou belu a kvůli xenofobní společnosti nikdy nebude stát za nic jiného, záměr mu nevyšel. Cahit a Sibel jsou dva dobrovolní outsideři, jejichž sebedestrukční cesty životem se náhodou protnou a moc dobrého z toho nevzejde – jejich vinou. Občas jsem chápal, proč se chovají tak, jak se chovají, občas vůbec. Asi se pohybuji v jiném světě, kde někoho opravdu milovat neznamená šukat s ním. __ Fatih Akin jde ve všech ohledech až na dřeň, filmu nelze upřít syrovost, zčásti dosaženou naprostým rezignováním na vizuální poutavost. Prostředí, ve kterém se hrdinové pohybují je plné špíny, krve, zvratků – prostě bordel, který jakoby reflektoval bordel v jejich životech. Jak ale následně vyjde najevo, věci nic neznamenají, nemají žádný vliv na duševní stav věcí. S ošklivostí míst rezonuje krása Sibel Kekilli, výborné neherečky (přesněji pornoherečky), u které jsem skoro celou dobu alespoň přibližně tušil, co zrovna prožívá, proč její euforii náhle vystřídala naprostá beznaděj apod. __ Hlavním problém Proti zdi bude asi snaha obsáhnout v sobě příliš mnoho pravd. Cesta životem zkomplikovaná naší vlastní neschopností jej žít; turecké národní tradice a zvyky; touha po svobodě v opozici k lásce k rodině… a do toho komediální scény, u kterých jsem se nesmál, protože jsem byl připraven na film, při němž se smát nebudu. Teď už vůbec nevím, co si mám myslet. Sakra, ten život fakt není lehkej. 70% Zajímavé komentáře: pshimi, Paldini (19.04.2008)

Tlak života je někdy nesnesitelný, protože ho nesnesitelným dělají nejrůznější okolnosti a každý pak to dusno v sobě musí ventilovat jinak. Průšvih je, když to zamotá život i někomu jinému. Od začátku do konce bez jediného hluchého místa, vše uvěřitelné, žádný falešný sentiment, prostě tak, jak se to může kdykoliv odehrát. (26.08.2008)

Po přečtení anotace i po prvních pár minutách filmu jsem měl dojem, že půjde o veselou komedii ve stylu Zelené karty, kdy se dva lidé vezmou čistě účelově a po jistých peripetiích se do sebe zamilují. Ovšem mýlil jsem se. Gegen die Wand je film spíše syrový a krutý. Především tím, že bez pozlátek ukazuje, jak nízká práva má turecká žena a jak je s ní zacházeno. (11.07.2004)