Proti múru

Velmi dobré sociální drama o dvou lidech, kteří si to mezi sebou vždycky představovali jinak, než jak to zrovna bylo... Hned několik zvláštních osudových zvratů a drsných souher náhod zde působí až neuvěřitelně realistickým dojmem a není divu, že když se k tomu přidají povedené herecké výkony obou hlavních protagonistů, zanechá ve vás Proti zdi opravdu hluboký zážitek. (01.12.2006)

Jak píše LEATHERFAC, tohle to je jeden z těch filmů, kde po pár záběrech víte, že to bude ono. Proti zdi je film neskutečně nabitý energií, atmosférou, skvělou hudbou, herci ( Sibel Kekilli - křehká i energická je prostě neodolatelná) a tak bych mohl pokračovat dál a dál. Že tento film není v mojí TOP 10 je jenom kvůli tomu, že nedokážu vyřadit žádný z těch co tam jsou. Od Akina jsem jinak viděl už jenom Solino, ale i tak jsem objevil nového oblíbence a hrozně se těším na další jeho filmy. (14.03.2009)

Film je to sice z prostředí muslimské komunity, ale mnohem víc než o střetu s ní je podle mě o střetu člověka se sebou samým, o pocitech vykořenění a beznaděje, cestě z bludného kruhu a o hledání sebe sama. Vše pěkně surově a bez příkras. Jen mi není zcela jasné, jestli je film o překážkách, které staví do cesty společnost, nebo tento pohled účelově vkládá i tam, kde si je do cesty stavíme sami. (26.09.2005)

Byl to pohled do života jiné kultury, která se setkává s překážkami na obou dvou stranách.Snad nejhorši je u východních států lpění na přísných rodových tradicích, které se táhnou od starověku.Příběh Sibel , která se po pokusu o sebevraždu seznámi v blázinci s agresivním Turkem, který se snažil o totéž ,je rozhodně velmi zajímavý a dobře zahraný.Najdou se tam slabší chvilky, trošku mi nesedl poněkud hektický způsob života Sibel po jejím návratu do Istanbulu. Ale může být...Stojí určitě za shlédnutí. (30.10.2012)

Sakra, já vím, že život není lehkej, ale fakt to nejde skrze film vyjádřit i jinou cestou než takovou, po jejímž absolvování budete mít hlavu jako po víkendové pařbě? Musí hrdinové podobných filmů strašně trpět, abychom pochopili, že strašně trpí? Jsou ty maniakální hádky, podřezané žíly a rozbité obličeje nutné? A k čemu to celé je, když je výsledný efekt přesně opačný a film se tím divákovi odcizuje? __ Proti zdi mě i přes nespornou sílu zobrazovaných emocí nechalo zcela chladným. Přitom jsem se opravdu snažil pochopit chování hlavních hrdinů a i když jsem měl pocit, že mé psychické rozpoložení koresponduje s tím jejich (rezignované smíření), nefungovalo to. Možná to ani fungovat nemělo, ale k čemu by pak byl podobný film? Postavami Proti zdi jsou dva němečtí Turci a jestli bylo cílem režiséra sdělit světu, že život německých Turků stojí za starou belu a kvůli xenofobní společnosti nikdy nebude stát za nic jiného, záměr mu nevyšel. Cahit a Sibel jsou dva dobrovolní outsideři, jejichž sebedestrukční cesty životem se náhodou protnou a moc dobrého z toho nevzejde – jejich vinou. Občas jsem chápal, proč se chovají tak, jak se chovají, občas vůbec. Asi se pohybuji v jiném světě, kde někoho opravdu milovat neznamená šukat s ním. __ Fatih Akin jde ve všech ohledech až na dřeň, filmu nelze upřít syrovost, zčásti dosaženou naprostým rezignováním na vizuální poutavost. Prostředí, ve kterém se hrdinové pohybují je plné špíny, krve, zvratků – prostě bordel, který jakoby reflektoval bordel v jejich životech. Jak ale následně vyjde najevo, věci nic neznamenají, nemají žádný vliv na duševní stav věcí. S ošklivostí míst rezonuje krása Sibel Kekilli, výborné neherečky (přesněji pornoherečky), u které jsem skoro celou dobu alespoň přibližně tušil, co zrovna prožívá, proč její euforii náhle vystřídala naprostá beznaděj apod. __ Hlavním problém Proti zdi bude asi snaha obsáhnout v sobě příliš mnoho pravd. Cesta životem zkomplikovaná naší vlastní neschopností jej žít; turecké národní tradice a zvyky; touha po svobodě v opozici k lásce k rodině… a do toho komediální scény, u kterých jsem se nesmál, protože jsem byl připraven na film, při němž se smát nebudu. Teď už vůbec nevím, co si mám myslet. Sakra, ten život fakt není lehkej. 70% Zajímavé komentáře: pshimi, Paldini (19.04.2008)