Janghwa, hongryeon

Chvíľu ju mali a chvíľu nie. Myslím moju pozornosť. Ak to malo predstavovať rozkladajúcu sa myseľ psychicky chorého človeka (koľko ich tam takých vlastne bolo?), tak sa to podarilo. Nejednoznačnosť mám rada, ale tu jej na mňa bolo asi priveľa. Ako príbeh ma to nebavilo. Mala som si asi radšej čítať tú makroekonómiu ako počúvať vreštiace devy z Južnej Kórey. Záver sa mi páčil. But generally, I was bored. (Edit - ani taký pekný koment aký napísala kiddo by ma neprinútil pozrieť si to znova, ale chápem, čo sa na tomto filme ostatným páči) (05.06.2011)

Nehodnotím – nepochopil som. Pri konci som už naozaj nevedel kto a čo a komu viac j*b* či mne a kto vlastne existuje a čo otec – načo tam bol? A matka asi mŕtva – prečo a ako? Ku koncu haluz strieda haluz a mne sa v hlave vyrojujú dve slová ktoré sa nevedia rozhodnúť – blbosť a geniálnosť. Proste mám v tom riadny chaos. Kľudné psycho ktoré tým že je to zvláštny ázijský film (ako asi všetky) automaticky neohodnotím 5*. (23.09.2005)

Scénář: Ji-woon Kim .. Uff. Ač duchařskému hororu neholduji a většina těchto duchařin není nijak zvlášť strašidelná (tahle také nebyla, „lekaček“ se prakticky nedalo leknout) a musím přiznat, že jsem opět extra zklamán (asi jako po Ti Druzí). Co tohle mělo jako znamenat? Rozjezd je tak neuvěřitelně pomalý a prvních třicet minut se prakticky nic důležitého či zajímavého neděje. Pak je zde sice několik zvratů (a zvratků), ale ty jsou tak podivné a vůbec původ postav a jejich jednání či motivace jsou tak mlhavě vysvětlené, že jsem jednoduše nepobral děj a neocenil jeho zdánlivý smysl! Film mě většinu stopáže jen opravdu poctivě nudil, takže ho nehodlám absolvovat znovu. Líbila se mi jen hudba a chvílemi kamera. Koho by zajímal nejasný děj, více informací lze najít zde. Pokud nebudete čekat čistokrevnou hororovou podívanou a spokojíte se s thrillerem kolem rodinného neštěstí, možná budete spokojeni. Já nebyl, film mě neoslovil a hodnocení koresponduje se zážitkem. (05.10.2005)

Tretí film Ji-un Kima je mixom drámy a hororu. Teda hororu. Nájdeme tu pár naozaj lahodných lakačiek, ale celkovo je všetko neprirodzené až veľmi úzko späté s Japonskou Nenávisťou. V tomto smere sa teda nejedná o žiadne veľké prekvapenie. Výsledná pointa tiež nie je natoľko silná aby mohla skutočne zanechať ten potrebný wtf dojem - ako tomu bolo napríklad v prípade Oldboya. Film ale nenudí. Je to hlavne výraznou atmosférou, ktorá je asi najväčším kladom celého filmu. Celé to ticho a nepokojné zvuky uväznené vo veľkom dvojposchodovom dome na samote vytvárajú omnoho stiesňujúcu a strašidelnejšiu atmosféru ako duchovia. Podobných filmov existuje naozaj veľa, ale predsa len je tento niečím zvláštny. Ono aj napriek tomu, že tam nie je moc pamätných scén sa rozhodne jedná o remeselne dokonale zvládnutý film. A ono to s každého pohybu kamery a s každej jednej kompozície cítiť. Režisér sa s filmovou rečou hrá. A tým robí film o poznanie zaujímavejším. Aj keď Kima považujem za zručného filmára, žiadny s jeho filmov , ktoré som doteraz videl až teda na jeho prvotinu ma moc nenadchol. Uvidím ako si budeme rozumieť ďalej. Príbeh o dvoch sestrách je priemer, s výbornou atmosférou ale bez výraznejšej schopnosti zostať vám v pamäti. (19.05.2012)

Jihokorejský hororový drama, který je, jak tomu často bejvá, opět o rodině. Opět o tom, že se v rodině něco stalo. Hudba, kamera, herecký výkony a velká dávka poezie. Zase plusy, který má většina jihokorejskejch filmů společnejch. Samotnej děj staví na pomalém odkrývání skutečnosti, ale dělá to tak, že nenudí. Otázka pro mě je, jestli výsledný vysvětlení děje dává dohromady uplně všechny otázky a detaily, protože podle mě tomu tak neni. Ale možná kdybych to viděl podruhý, tak bych to viděl jinak. (16.04.2010)