Nemý film

Němý film v dobách Nového Hollywoodu? Mel Brooksovi se povedla nesmírně zábavná hříčka plná originality vycházející z netradičního nápadu, dovedeného až do svěžího výsledku. Takové moderní navázání na staré němé grotesky s výrazně parodickou sebereflexí. Němý film pro mne osobně neměl hluchého místa, spíše jen míst, kdy vyzníval na můj vkus až moc praštěně a poblázněně, nejvíc asi ve scéně s hlavní trojkou v rytířských kostýmech v restauraci. Trochu jsem byl na konci zklamán, že jsem z natočeného filmu tří hlavních protagonistů spatřil jen to úvodní logo a nic víc, aby mi pak během závěrečných titulek došlo, že jsem se na něj vlastně celou dobu již doposud díval. No jasně! :) Taky jedna z pěkných point... Mel Brooks opět překvapuje obsazením těch největších hereckých hvězd do naprosto nečekaných epizodních rolích, aneb spatřit Paula Newmana v němé automobilové grotesce bylo stejně velkým překvapením jako dva roky před tím zase vidět Gene Hackmana v převlekové roli slepého kostelníka (viz. Mladý Frankenstein 1974 od stejného režiséra). Newman si zde dokázal, stejně jako pánové Reynolds a Caan, udělat ze sebe obrovskou srandu a mile mne tím překvapil. Nakonec hlavní hrdina pan režisér nelhal, pozitivní úspěch takového riskantního experimentu stojí hodně i na těchto hvězdách. Po stránce originality určitě osobité dílko, navíc s velmi povedenou hudební i výtvarní stránkou, ale místy pro mě nerovnomerně kolísalo. 75% (08.08.2020)

Grotesky já rád, ale scénky musí být povedené, a to se tady spíš nepovedlo. Hrůza s pružinovou maringotkou, rytíři na obědě. Výjimkou je honička vozíků s Paulem Newmanem. Marty Feldman tentokrát oči zkrotil, no ale zastoupila ho Anne Bancroft. Autorům českých mezititulků z Nova Cinema bych rád vzkázal, že francouzsky se píše s malým písmenem! (20.03.2014)

Místy povedené (hlavně scény s hollywoodskými hvězdami), místy se vtipy často stávaly trapnými. Byla to opravdu odvaha natočit neogrotesku 50-60 let po skončení éry němých filmů. Možná kdyby Brooks "omladil" i vtipy a nepoužíval humor 20.let, líbilo by se to všem více. Přeci jen se dnes většina lidí zasměje u novodobější komedie než u grotesky. Koupelnovou scénu s Burtem Reynoldsem nebo honičku na invalidních vozících s Paulem Newmanem by si ale neměl nechat ujít nikdo. (15.07.2008)

Žasnem nad tým, do akých najmenších detailov a podrobností dokázal Mel Brooks odpozorovať, dôsledne zachytiť a navrch sparodovať typické znaky nemej grotesky. Čo sa na prvý pohľad javí ako relatívne povrchný a miestami trápny pokus o nápodobu zašlej éry, je v skutočnosti nesmierne sofistikovaným mnohovrstevnatým tvarom, experimentom, satirou, dokumentom doby a metafilmom v jednom. Netrvá dlho, než si uvedomíme, že príbeh o trojici extravagantných kamarátov natáčajúcich v 70. rokoch nemý film je príbehom vzniku filmu samotného. V duchu nemej grotesky je však dejová konštrukcia tvorená sledom jednotlivých gagov a scénok (v ktorých sa tradične popierajú fyzikálne zákony), tu lepších, tu slabších. Kolísavú kvalitatívnu tendenciu možno pripísať schopnostiam režiséra, no len ťažko to možno filmu vyčítať. Vďaka tomu totiž vyniknú tie skutočne vydarené vtipy a zároveň tým omnoho presnejšie a uveriteľnejšie vystihuje hlavný prúd produkcie grotesiek, ktorý trpel rovnakými neduhmi - možno to teda rovnako vnímať i ako premyslený zámer a skutočnú trápnosť môže filmu pripisovať len divák s malými poznatkami o tejto ére. Množstvo scénok taktiež odkazuje ku svojim proťajškom v nemom filme; naháňačka na invalidných vozíkoch (ktorá obsahuje taktiež referenciu na Bena Hura) pripomenie legendárnych "keystoneských policajtov" a scéna, v ktorej sa všetci ponúknu zapáliť Anne Bancroft cigaretu je totožná so scénou v závere Der Letzte Mann F.W. Murnaua. Film taktiež zdarilo reflektuje veľké pohyby a zmeny v Hollywoode. Od počiatkov štúdiového systému 20. rokov, cez pády a návraty veľkých persón, hviezdny systém 30. a 40. rokov a novú vlnu, oživujúcu kinematografiu konca 50. a 60. rokov, pohltenie Paramount Pictures v roku 1966 spoločnosťou Gulf & Western (vo filme Engulf & Devour) až po vrcholnú éru zvukového filmu 70. rokov, vtedajšie celebrity, trendy a spoločenskú uvoľnenosť. Mel Brooks zachádza v intertextualite ešte omnoho ďalej, keď parafrázuje a odkazuje na známe motto MGM, alebo svoje vlastné filmy (nemožno si nevšimnúť plagátu na Young Frankenstein) a do toho vnáša autobiografické motívy. Fakt, že si vďaka šialenému tempu grotesiek a "screwball comedies" udržuje i pri takom enormnom množstve línií a odrobiniek prehľadnosť, je známkou precíznej dramaturgie a sústredenej réžie, ktorá presne vie, čo a ako chce týmto filmom povedať. Od 5-hviezdičkového hodnotenia ma delí len domnienka, že si napriek všetkému mohol dať Mel Brooks na vyrovnanosti záležať väčšmi, tak, ako tí skutoční majstri nemých komédií. 85% (18.01.2015)

Výborná - OPRAVDOVÁ! - taškařice, lavírující mezi parodií a oslavou na tehdy tak zhruba půlstoletí mrtvé téma němé grotesky... Mel LeGrace (no ten, co s ním pití už fajn nezachází, ale jinak je s ním legrace ;-) s kumpány k pohledání hledají hvězdy pro svůj němý trhák a v patách mají konkurenci od Urvala&Schramsta, zažívají >žertovné scénky< jako vystřižené ze starých >gagsterek< a spějí do velkého finále, kdy zachrání před protivnými zloduchy jedinou koupí svého mouví a vše je zase hepí end... Tenhle film asi nepobaví každého a je třeba i značná míra tolerance k některým (hlucho-němým :o)) místům v ději, leč i jako jakýsi doklad o Hollywoodu první poloviny sedumdesátých let (kdy navíc ještě bylo možné natočit takovýto absurdní film - a myslím, že na téhle ptákovině asi lišáci Foxové moc nevydělali ;-) je to poučné a nakonec lze občas se i smát až k popukání výborně vypointovaným gagům zúčastněných, mistra Feldmana s jeho nenapodobitelným kukučem a mimikou obzvláště... :-))) - - - P.S. No a jinak "Holly Toledo!"... (neboli Kruci Písek! - to dá rozum nééé? ;-)))) (02.10.2006)