Nemý film

Grotesky já rád, ale scénky musí být povedené, a to se tady spíš nepovedlo. Hrůza s pružinovou maringotkou, rytíři na obědě. Výjimkou je honička vozíků s Paulem Newmanem. Marty Feldman tentokrát oči zkrotil, no ale zastoupila ho Anne Bancroft. Autorům českých mezititulků z Nova Cinema bych rád vzkázal, že francouzsky se píše s malým písmenem! (20.03.2014)

Ne vždy je výsledný produkt adekvátní nápadu a odvaze, s níž se pustíte do jeho realizace. Natočit v 70. letech barevnou němou komedii lze vnímat jako milou provokaci, obsazení několika největších hvězd té doby (Paul Newman, Burt Reynolds, Liza Minnelli) jako vydařený vtip, absenci alespoň trochu ucelené dějové linie pak jako podraz na diváky. Film, reflektující v druhé rovině pozření velkých studií klasického Hollywoodu nadnárodními konglomeráty, je sledem skečů (často snímaných "postaru" statickou kamerou), jež s větší či menší nápaditostí odkazují především k němým groteskám. Jak už tomu u Brookse bývá, některé gagy jsou podařené, jiné trapné. Totéž dnes platí také o spoustě grotesek, zvolená forma tím pádem funguje zejména jako omluva režisérova sklonu k nestydaté dětinskosti. Cameo Marcela Marceaua a honička na kolečkových křeslech patří k vrcholům komedie jinak spíše úsměvné než směšné. 80% (02.10.2006)

Místy povedené (hlavně scény s hollywoodskými hvězdami), místy se vtipy často stávaly trapnými. Byla to opravdu odvaha natočit neogrotesku 50-60 let po skončení éry němých filmů. Možná kdyby Brooks "omladil" i vtipy a nepoužíval humor 20.let, líbilo by se to všem více. Přeci jen se dnes většina lidí zasměje u novodobější komedie než u grotesky. Koupelnovou scénu s Burtem Reynoldsem nebo honičku na invalidních vozících s Paulem Newmanem by si ale neměl nechat ujít nikdo. (15.07.2008)

Naprosta uchylarna. Grotesky nijak zvlast nemusim, ale spojeni Brooksovo humoru, kde mu zadna kokotina neni cizi, ale kolikrat prijde s necim genialnim, to vse natoceny formou grotesky, funguje proste na vybornou. Je sice fakt, ze postavy by obcas mohli promluvit, ale tady je to se vsim vsudy, to znamena i vysvetlujici napisy, co postavy jakoze rikaj. Dej je vcelku vymastenej, Mel chce natocit film, tak jezdi se svejma dvema kamosema a schani (stylem naprudit a oni to snad vezmou) do nej hvezdy typu Newmana, Caana, Reynoldse a dalsi a prekvapilo me, ze ani oni nemaj problem udelat jakoukoliv kokotinu, Reynolds se prohlizi furt v zrcadle, Caan kolem sebe mava boxerskejma rukavicema a Newman ujizdi na koleckovym kresle. Proste blazniva komedie se vsim vsudy. (28.07.2009)

Němý film v dobách Nového Hollywoodu? Mel Brooksovi se povedla nesmírně zábavná hříčka plná originality vycházející z netradičního nápadu, dovedeného až do svěžího výsledku. Takové moderní navázání na staré němé grotesky s výrazně parodickou sebereflexí. Němý film pro mne osobně neměl hluchého místa, spíše jen míst, kdy vyzníval na můj vkus až moc praštěně a poblázněně, nejvíc asi ve scéně s hlavní trojkou v rytířských kostýmech v restauraci. Trochu jsem byl na konci zklamán, že jsem z natočeného filmu tří hlavních protagonistů spatřil jen to úvodní logo a nic víc, aby mi pak během závěrečných titulek došlo, že jsem se na něj vlastně celou dobu již doposud díval. No jasně! :) Taky jedna z pěkných point... Mel Brooks opět překvapuje obsazením těch největších hereckých hvězd do naprosto nečekaných epizodních rolích, aneb spatřit Paula Newmana v němé automobilové grotesce bylo stejně velkým překvapením jako dva roky před tím zase vidět Gene Hackmana v převlekové roli slepého kostelníka (viz. Mladý Frankenstein 1974 od stejného režiséra). Newman si zde dokázal, stejně jako pánové Reynolds a Caan, udělat ze sebe obrovskou srandu a mile mne tím překvapil. Nakonec hlavní hrdina pan režisér nelhal, pozitivní úspěch takového riskantního experimentu stojí hodně i na těchto hvězdách. Po stránce originality určitě osobité dílko, navíc s velmi povedenou hudební i výtvarní stránkou, ale místy pro mě nerovnomerně kolísalo. 75% (08.08.2020)