Nemý film

Studio VELKOFILM (Motto: UMĚNÍ PRO PENÍZE) uvádí film Němý film, který se zdá v 70. letech naprosto šílený a nikdo takřka nechápe proč točit němý film, když je tato éra nenávratně pryč. Sám Brooks toto pojal velice originálně a natočil film o tom jak natočit film takový jaký on opravdu natočil. Dlouho jsem se nesetkal s takovou originalitou a neméně dlouhou dobu jsem čekal až budu mít možnost vidět toto Brooksovo dílo a byl jsem opravdu velmi potěšen. Přesně jeho humor a propojení mezi realitou a smyšlenkou je naprosto geniální a málo kdy se s tímto setkávám. Ale jasné je, že on bude tímto originální a díky tomu si ho navždy zapamatuju ať už s kterýmkoliv jeho filmem...a extra s tímto. --- Ať žijou boháči. Chudoba je na prd (02.10.2006)

Možná nejlepší film z těch, co jsem dosud od Brookse viděl. Skvělý scénář, se kterým tentokrát pan režisér pracuje velmi obratně (scény jsou poměrně dobře vypointované a vygradované). Dle mého se jedná především o zdařilý experiment, který může také sloužit jako svérázný dokument o vzniku sebe sama (angažování hereckých hvězd, slavnostní premiéra atd.). 70 - 80 % (09.10.2006)

odvážný a originální pokus natočit v moderní době němý film .. do toho se mohl pustit jen takový klasik, jakým je bezesporu jen Mel Brooks .. dílo se podařilo a vznikla novodobá barevná groteska, která zaujme nejenom širokou plejádou zúčastněných hereckých veličin .. někdo to ale třeba nepochopil, nebo ani nechce - to je věc každého z nás .. mně se to líbí a moc ... je to důstojná pocta žánru … (31.07.2010)

Ne vždy je výsledný produkt adekvátní nápadu a odvaze, s níž se pustíte do jeho realizace. Natočit v 70. letech barevnou němou komedii lze vnímat jako milou provokaci, obsazení několika největších hvězd té doby (Paul Newman, Burt Reynolds, Liza Minnelli) jako vydařený vtip, absenci alespoň trochu ucelené dějové linie pak jako podraz na diváky. Film, reflektující v druhé rovině pozření velkých studií klasického Hollywoodu nadnárodními konglomeráty, je sledem skečů (často snímaných "postaru" statickou kamerou), jež s větší či menší nápaditostí odkazují především k němým groteskám. Jak už tomu u Brookse bývá, některé gagy jsou podařené, jiné trapné. Totéž dnes platí také o spoustě grotesek, zvolená forma tím pádem funguje zejména jako omluva režisérova sklonu k nestydaté dětinskosti. Cameo Marcela Marceaua a honička na kolečkových křeslech patří k vrcholům komedie jinak spíše úsměvné než směšné. 80% (02.10.2006)

Proč film o tom, jak se někdo pokouší natočit němý film, musel být nutně němý? Upřímně tu žádnou přidanou hodnotu nevidím, právě naopak. Formát němého filmu, konkrétně grotesky, odhaluje limity Brookse jako akčního režiséra (groteska je hlavně o akci); jeho pohybovější scény trpí zoufalou absencí rytmu. Němost filmu má být asi omluvou i pro přehrávané grimasy, ruchové polopatismy a podivně selektivní soundtrack, který často nechává scény v trapném tichu. Jinak je NĚMÝ FILM typická brooksovka, včetně nezbytných vulgarit a parodických odkazů, která bohužel doplácí na nedobrou realizaci a často křečovitý humor. Dvě hvězdy nedám jen proto, abych nebyl za asociála:) (04.10.2006)