Drakuloviny

Snad nejlepší parodie, jakou jsem viděl. Málem mě to odrovnalo, brutální vtipy, úžasnej Nielsen a další herci taky dobrý, hlavně Brooks a jeho Van Helsing. Všem těm, kteří tu naříkají, že se ani jednou nezasmáli bych doporučil podívat se nejdřív na původního Drákulu z roku 1931 s Belou Lugosim a potom si pustit tenhle film v originále, protože Nielsen paroduje Lugosiho naprosto nepřekonatlně a jeho zvláštní způsob řeči napodobuje téměř dokonale. (25.07.2008)

Na parodii je tenhle film nesmírně nevtipný a tupý, některé gagy připomínají vtipy v novácké Country estrádě. Dokonce i samotný příběh moc nefunguje, alespoň od té chvíle, kdy hrabě zhypnotizuje nebohého muže... Než se příběh rozjel, tak se zdálo, že příběh tam bude - dokonce jsem si myslel, že budu umírat v záchvatech smíchu, ale jak už jsem výše naznačil nic z toho se nekonalo. Dobrá nemůžu o filmu říct, že bych ani jednou nevybuchl smíchy, ale na druhou stranu to mohlo být mnohem lepší. (12.02.2006)

V tomto případě se s lítou odvahou přidávám k té menšině uživatelů, kteří tento film nepovažují ani za strašlivý nevkus, ani za zábavu pro diváky po frontální lobotomii. Proklajte mé srdce dubovým kůlem a nechte mne shořet na popel, ale mne se to prostě líbilo. A to i přesto (nebo právě proto), že mám Drákulu jak načteného, tak nakoukaného v mnoha různých provedeních. (12.11.2016)

Oh my fucking god!!! Nevím jestli tenhle film nenávidět za hanobení Coppolova bezkonkurenčního opusu nebo ho vynášet do nebes za ty slzy smíchu, které ze mě Brooksova šílená parodie dostala. Nielsen parodující Belu Lugosiho každým pohybem či výrazem tváře je neodolatelný, stejně jako Mel Brooks beroucí si na paškál v Coppolově verzi Hopkinsem geniálně zahraného Abrahama Van Helsinga. Až by člověk uvěřil, že stará Moldávština byla opravdu nádherná řeč :) Ale čert to vem, bavil jsem se jako u málokterého filmu, takže čtyři hvězdy a rychle pryč odsud než si to rozmyslím. (26.01.2003)

"Asi praskla cévka." Už si nevzpomínám, které podebrané vemeno ze Cinemy tenkrát napadlo dát Drákulovinám nehorázných 0%, ale od té doby jistě brouzdá kanalizací, neboť takové profesní selhání se podaří málokomu. Klíčové slovo je NEPOCHOPENÍ. Většina lidí zřejmě čekala od Mela Brookse další neuctivou parodii plnou sprosťárniček a musela být nutně zklamaná. Specifická očekávání budí i obsazení Leslieho Nielsena; ten představuje zase úplně jiný druh parodie. No a kdyby se Brooks vydal tou vyšlapanou cestou, možná že by točil dodnes. Bohužel/Bohudík (jak je komu libo) udělal něco nečekaného: natočil labužnický draculovský pastiš. Laciné fórky jsou tady taky, ale těch chytrých je v Drákulovinách víc než ve zbytku jeho filmů dohromady (a upozorňuju, že na Coppolova Draculu sahal spíš po výtvarné stránce, jinak odkazuje hlavně k Belovi Lugosimu, ale i k dalším verzím) a navíc se za těmi kaskádami gagů skrývá nadšení pro Stokerovu předlohu a její hluboká znalost. Je to paradox, ale parodie, která pohřbila kariéru svého tvůrce, je vážnému originálu věrnější než jakákoli její vážná verze. 80% (19.02.2003)