Sedem rokov v Tibete

Je pravda, že Brad Pitt je... prostě je hezký! Ale to jeho herectví už tak moc hezké není. Jediná herecká akce byla, když sváděl krejčovou. To mu tedy šlo. A to je celé. Kromě roztomilého Dalajlámy se tam vlastně moc nedělo. Na začátku hlavní postava chtěla dobýt jeden z nejvyšších štítů v Himalájí. Ale nějak z toho sešlo. Protože se ocitneme v Tibetu, jak už název napovídá. Ale proboha proč? Proč bylo vše tak zmatkovité, proč to bylo tak strašně zdlouhavé? Proč, proč? Ale jedno vím jistě. Pokud se mi tento film dostane ještě jednou do ruky, popřípadě do televize, přetočím půlku filmu a podívám se jen na prostředek s Dalajlámou v akci a se zubatým úsměvem! (13.05.2011)

Film sa tvári ako životopisný film rakúskeho horolezca Heidricha Harrera, ale skutočnosť je trocha iná. Film nám ukazuje zakázané mesto a čiastočne niečo zo života 14. tibetského dalajlámu vlastným menom Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho. Ja sa budem držať predsa len osobou Harrera. Na plátne nám ho predstavujú ako apolitického športovca, ktorý sa nešťastnou náhodou ocitol v britskom zajatí spolu s ďalšími členmi nemeckej výpravy na Nanga Parbat. V skutočnosti do zajatia Briti zobrali skupinu fanatických nacistov, príslušníkov SS, ktorých do Himalájí okrem túžby zdolať vrchol hory viedli aj rasistické dôvody. Dostali od Hitlera úlohu pátrať po germánskych koreňoch v tamojších horských národoch a potvrdiť tak teóriu o árijskej rase nadľudí. Heidrich Harrera sa do povedomia Nemecka dostal vynikajúcim športovým výsledkom keď 24. júla 1938 zliezol severnú stenu Eigeru North Face vo Švajčiarsku (Stenu smrti). Za tento úspech ho prijal osobne Hitler 27. júla 1938 v Breslau (Wroclaw) na otvorení Nemeckej gymnastickej a športovej oslave pred 150 tisíc ľuďmi. Toto športové podujatie sa konalo na štadióne Hermana Goeringa. Tu Harrera poďakoval Hitlerovi slovami „Porazili sme severnú stenu Eigeru a jeho vrchol sme dosiahli, aby sme mohli dôjsť až k nášmu führerovi,“ Ako odmenou pre neho bola účasť v 5. horolezeckej expedícii na Nanga Parbat (štyri predchádzajúce 1932,1934,1937 a 1938 boli neúspešné). Tejto expedícii sa zúčastnil už ako SS-oberscharführer (od roku 1933 bol členom nacistických oddielov SA, v roku 1938 po Rakúskom anšluse vstúpil do NSDAP a oddielov SS s číslom 73896). Všetci účastníci expedície boli vybraní na základe prísnych politických kritérií. Pod Nanga Parbat prišli v roku 1939 a po neúspechoch na severnej stene mala nájsť možnosti výstupu západnou stenou. To sa im aj podarilo (dnes je to známa Kinshofferova cesta), ale z dôvodu veľmi strmých stien a nestabilnému počasiu sa ďalšiemu výstupu vyhli. Pri návratu do Nemecka v Karáči (prístav v Pakistane, ktorý bol súčasťou britskej Indie) celý tým zatkli a internovali 3.9.1939 v zajateckom tábore Ahmednagare pri Bombaji (Veľká Británia vyhlásila Nemecku vojnu a tak všetci nepriateľskí cudzinci na britskej pôde boli vojnoví zajatci). Neskôr ich previezli do Dehradunu kde bolo ďalších niekoľko tisíc nepriateľských cudzincov. Pre prípadný útek si zvolili Tibet s konečnou métou japonskej fronty v Barme alebo Číne. Útek do Tibetu na viacej pokusov sa mu podaril a skutočne bol učiteľom 14. tibetského dalajlámu. V akej podobe archívy „Zakázaného mesta“ nezverejnia asi nikdy. Mojou snahou bolo uvoľniť a spresniť životopisné omyly rakúskeho horolezca Heidricha Harrera. (06.03.2019)

Krasny film od rezisera jean Jacques-Annauda /Medved, Jmeno Ruze....../, ktory uz mal pred tymto filmom kde zbierat svoje filmarske skusenosti. pribeh je slusny a rozprava o Strnastom Dalajlamovi a invazii cinskej ludovej armady do Tibetu. K tomu ak pripocitame vyborne herecke osadentvo, kde suverenne vedie Brad Pitt, a nadhernu sceneriu velhor Himalaji, niet co riesit. 78 % (27.03.2013)

Já bych neřekla, že Brad Pitt je v tomhle filmu špatný, naopak se mi zdá že jde o jeden z jeho lepších výkonů. Navíc film dost zajímavým pohledem zpracovává obsazení Tibetu Činou a je celý protkán atmosférou budhismu (jestli se to tak dá nazvat). Každopádně vyniká po vizuální stránce (skvělá kamera) a také hudební (výtečný John Williams). Ano, film neobsahuje žádné výrazné sdělení (snad jen to, že byla spáchána Číňany velká nespravedlnost která není dodnes odčiněna), ale podle mě to nevadí, protože je se na co dívat. (07.07.2005)

Annaud je celkem nenápadným filmařem. Jeho jméno většina lidí asi nezná a přesto stojí každý jeho film za pozornost. V tomto případě se pustil na tenký led, když zpracoval citlivé téma okupace Tibetu. A myslím, že to zvládnul perfektně. Jeho filmy se vyznačují řemeslnou precizností. A to platí i zde. Takovéto snímky často vyhrávají Oscary. Okázalá výprava, davové scény…už to bývá v Hollywoodu vstupenkou do síně slávy. Annaud navíc přihodil morální a politický rozměr, čímž si však možná podřezal větev. Myslím, že film kritizující Čínu by nedostal hlavní cenu, ani kdyby byl opravdu nejlepší. Mezinárodní vztahy se tak asi promítají i do světa filmu. Jako milovník hor oceňuji velmi věrohodně zvládnuté horolezecké scény. (02.07.2007)