Old Boy

Presne to, čo som od Ázijcov čakal a toto ma dostalo. Veľmi tradično-netradične podaný príbeh, akčný film so silnou, veľmi silnou psychologickou líniou. Priam dokonalé odhaľovanie vnútorných stránok, budovanie odporu, pomsty, násilia, niekedy sa však zdá trošku pribrzdené až príliš extravagantnou prácou kamery. Hudba je však famózna a herci tiež. Niekedy to však prehrávajú, čo mi niekedy všeobecne na ázijských filmoch vadí. 85%. (20.06.2006)

"Nemůžete najít správnou odpověď, když kladete špatné otázky." Já tedy asi ne, ale Oh Dae-su by mohl. S kladivem v ruce a nožem v zádech se totiž nekompromisně řítí za svou pomstou a je mu zcela jedno, že možná nemá dostatek informací. Jenže tak jednoduché to není. Je to spíše tradičně korejsky drsné, lehce překombinované a nabízející řešení, s jejichž strávením by mentalita středoevropana mohla mít jisté problémy. Stále si třeba myslím, že bych svou ruku za mrakodrap nevyměnil, ale o prsteníku levé ruky bych možná zauvažoval. Nějaké nabídky? (18.04.2016)

Čím dál více se utvrzuji ve své myšlence, že současná nejlepší světová filmová tvorba pochází z Asie - co film, to klenot. A Old Boy je jen další kousek do výtečné asijské kinematografie. A kousek je to parádní. Asi takhle nějak si totiž představuji očistec; téměř nikdy není vidět krev, přesto je Old Boy jedním z nejbrutálnějších a nejkrutějších filmů, co jsem kdy viděla. Skutečnou bolest totiž nepůsobí fyzické utrpení hlavního hrdiny Oh Dä-su, ale slova - ať už jeho nebo věznitele U-džina. Režisér Chan-wook Park buduje drsnou atmosféru od prvních titulků a všichni herci mu svými perfektními výkony pomáhají tvořit dokonalý celek. Vyzdvyhnout musím ještě hudbu, která se směle může měřit například s vždy tolik opěvovanými soundtracky Quentina Tarantina. (22.05.2005)

Příběh a námět je bez výhrad. S Oldboyem mám však 2 výrazné problémy, na kterých nemají tvůrci pražádnou vinu. Za prvé je to dabing, s kterým jsem si snímek užíval. Dabing mi vůbec nevadí v amerických ani v evropských filmech, v naprosté většině ho ani nevnímám. Ovšem ve chvíli, kdy na obrazovce hrají zástupci mongoloidní rasy, mám s ním značný problém a dost mě ruší. Druhá věc je zapříčiněna vysílacím časem. Oldboy je přístupný od 18-ti let (bůhví proč :-) ) a i když třeba na takovém HBO ho dávají poměrně často, vždy je to nejdříve po 11. hodině večerní, kdy už nejsem zdaleka tak soustředěný. Má výhrada již k samotným tvůrcům spočívá ve zpracování příběhu. Asi jsem už moc zblblý Hollywoodem, ale v Oldboyi mi místy styl vyprávění neseděl. Říkal jsem si, že by se námět dal zpracovat záživněji. Zdálo se mi jako by byl vytvořen až účelově složitě, více, než by bylo nezbytně nutné. Je to ale určitě zajímavý snímek, s povedenou hudbou a originálním zpracováním - určitě se na něj ještě jednou podívám... (17.06.2006)

To bylo řečí, to bylo keců než jsem se odhodlal po tolika pozitivní kritiky film sehnat. Navíc postavení na csfd v pozici sto jedna a sedmdesátého nejlepšího filmu všech dob zapříčinilo má vysoká očekávání. A tak jsem si inkriminovaný film sehnal. Pravda, sehnat si dnes film je možno takřka neomezeným množstvím způsobů, já jsem se rozhodl pro ten zdánlivě nejjednodušší a film jsem si stáhl, vím, budu se vařit v pekelném kotli společně s Jackem Sparrowem a ostatními piráty ať už zábavního nebo lupičského průmyslu :D Mé první setkání s korejskou filmografií dopadlo více než dobře, ba přímo senzačně. Ohromný zážitek z dosud nepoznaného. Nyní se asi začnu o korejský film zajímat o něco více. Hlavní představitel (kdo si má ta jména pořád pamatovat) je sympatický. Pravda, ne úplně od začátku ale postupem času si mou důvěru získal. Jeho chování je pochopitelné a cesta za pomstou snad krom Muže v Ohni :D nebyla nikdy lepší. Často popisované scény (zubař, bitka, chobotnice) jsou opravdu nechutné (až na tu bitku, ta je dokonalá). Od doby, co jsem film shlédl jsem svého zubaře nenavštívil. Dokonce i na ulici se mu obloukem vyhýbám. Chobotnici jsem jedl, ale jen jako součást přílohy, kterou bych nazval "mořské potvory" a byla definitivně mrtvá. Co se týče jeho ženského protějšku, tak na ní jsem mohl oči nechat. V postelové scéně jsem chtěl být alespoň na chvíli v kůži muže, jdoucím bezhlavě za pomstou. Hlavní záporák mě ve srovnání s ústřední dvojicí tak nezaujal. Byl ale zahrán perfektně. Hudební složka, kterou vnímám u každého filmu, byla taktéž na výborné úrovni a opět, jako každá druhá složka filmu zněla úplně jinak, než co jsem měl tu čest doposud slyšet. O střihu a kameře tady mluvit respektive psát nehodlám, jenom bych vás ochuzoval o čas čtením dalších a dalších řádků. Jak to tedy celé shrnout? Nebojte se něčeho nového. Korejský film je něco úplně jiného, než na co jsme zvyklí z Hollywoodu. IMHO je ještě o něco lepší. Uvidíme... (21.02.2006)