Predčasný pohreb

Klasický zástupce gotického hororu. Příběh je přímočarý, a kdo koho vodí za nos poznáme ihned, kdy hrdina je nucen spálit svou perfektně vybavenou hrobku. Priceova absence mě ani nestačila zamrzet, protože - co si budeme povídat - hlavní roli tu tentokrát hraje atmosféra, jež známe z jiných snímků od Cormana, a také ty úžasné exteriéry ponurého hřbitova se spoustou náhrobků, mrtvých stromů a především nepropustnou mlhou. Zkrátka lehce naivní, ale sympatická stará škola. A to je přesně to, co na starých hororech milujeme. (24.05.2016)

Stihomam z možných následků rodového prokletí - katalepsie - nutí Raye Millanda myslet už v nejlepších letech na poslední věci člověka a zřídit si útulnou hrobku se zásobami jídla, nouzovým zvonkem, nářadím potřebným k úniku z rakve a jedem pro případ nečekaných komplikací. Kdyby Roger Corman začal vyprávět až odsud; kdyby měl smysl pro obrazovou zkratku a pro černý humor; kdyby nedělal z dobré poloviny filmu ubulené konverzační melodrama, kde nutí postavy desetkrát opakovat už známé informace, mohla z toho být pětihvězdičková krásně obskurní záležitost a ve spojení s jinou třičtvrtěhodinovou by určitě vydala na skvělý film. Ale kdepak. Corman otálí. Po působivé titulkové scéně nás provází nádhernými interiéry i kašírovanými exteriéry, které jsou ve všech jeho poeovských filmech víceméně totožné, ale tak nádherné, že bych se do nich okamžitě přestěhoval. :-) Jenže ani doprovod zlověstných žesťů a iritujícího pinkání na xylofon nezakryje fakt, že kromě tlachání už tato část filmu nic nenabízí. Corman přešlapuje na prahu a holedbavě žvaní o tom, co nás mohlo a mělo překvapit až uvnitř. Druhá půle už je sice dějovější, ale přichází s křížkem po funuse. Narozdíl od ostatních nevidím nejmenší problém v nahrazení Vincenta Price Rayem Millandem. Není jeho chybou, že je nucen hrát skoro v každé scéně totéž, ani to, že mu scénář neposkytne vždycky dost věrohodný impuls k teatrálním náladovým zkratům. Vzhledem k tomu, že zbývající obsazení je opět mimořádně nepovedené, k Millandovi jsem se naopak upnul jako k jedinému opěrnému pilíři filmu. Především on přispěl k tomu, že to nakonec nevidím tak černě. 60% (25.06.2010)

Pekná gotika so všetkým, čo k tomu patrí - temná atmosféra, cintorín, kaštieľ, hmla, príhodné interiéry a exteriéry... a hlavne tu máme záhadu, ktorá sa rozprestiera okolo hlavného hrdinu a jeho strachu pred pochovaním za živa. Dejová linka určite patrí k tým zaujímavejším a páčilo sa mi aj jej rozuzlenie. V čom snímok trocha stráca, tak to sú slabšie hororové prvky a výrazná kolísavosť napätia. Celkovo však spokojnosť. 70/100 (02.05.2015)

Začiatok mi pripadal trochu chaotický a nudný. Našťastie potom sa to rozjelo. Paranoju mám rád. A k tomu s pranojou z pochovania za živa som sa ešte nestretol. Musí to byť fakt nepríjemné. V poradí do bol môj tretí film od Cormana podľa Poeovej poviedky. Celý film sa dá vychutnávať nádherná atmosféra. Geniálne zvládnuté exteriéry a postupne vrcholiaca paranoja. Ku koncu som mal fakt už dosť a v kresle som sa cítil ako v rakve, dva metre pod zemou. Koniec je geniálne natočený s malým prekvapením. Škoda, že tieto staré snímky sú občas predvídateľné. (29.06.2010)

Šílené, morbidní a stejně úchylácké jako Poeovo dílo. Nicméně, pokud mám hodnotit Cormanovo zpracování, ostatně dosti volné, pak se musím znovu přiklonit k nejvyššímu hodnocení. Mám totitž mnohem raději takovu prostou "divadelní" výpravu s jednoduchými výtvarnými efekty než současný hyperrealismus. Corman dokázal s minimem nákladů vytvořit potřebnou atmosféru i zde, podobně jako např. u Jámy a kyvadlo či Zániku domu Usherů. Terence Fisher a Roger Corman - to jsou dvě velké postavy filmového "gotického" hororu 60. let! (05.07.2009)