Sňatky z rozumu

Jedna z mála věcí, která mě přiměla přečíst si literární předlohu, a to jen proto, že mně bylo moc líto, že poslední díl už skončil. Na rozdíl od Zlé krve, která byla natočena až po létech a trochu příliš zdůraznila ten boj dělnictva na úkor zde přítomného národovectví, které mnozí žrali a mnozí zcela ignorovali, jsou Sňatky opravdu vychytanou sondou do života společenské smetánky i chuďasů všeho druhu v 19. století na ploše české kotliny. (23.03.2010)

Domnívám se, že není v našich dějinách lepšího seriálu. Vedle naprosto dokonalého hereckého obsazení (skutečně mě nenapadá nikdo, kdo by mi tu chyběl) jsou jeho hlavní předností krásně napsané dialogy. Takové už se dneska nepíší. Tak prosím, prosím, ať se Sňatků dočkáme i na DVD. Když už byly vydány všechny Ženy za pultem, Majorové Zemani a Sanitky, snad se dostane i na kvalitní díla. F.L. Věk dokázal, že to není problém. (14.04.2009)

Opravdu dílo jak se patří. Herecké výkony našich hvězd nemají obdoby. Předloha je nesmírně propracovaná a děj nemá jediné hluché místo. Bohužel v pokračování Zlá krev se to už tak ideálně nezdařilo. I úloha vypravěče Vosky působí nenásilně a dá se říci nezbytně. Krásný výlet do historie, kde mají své místo vlastenci, zlí i hodní kapitalisté a blbí, agresivní i snad charakterní komunisti. Ať chceme či nechceme, takové ty naše dějiny jsou. (09.06.2009)

V čem tkví síla tohoto seriálu? Tak pěkně po pořádku vzato. Musím to napsat jasně, je to par excellence televizní seriál velkým S, jak lidským obsahem, tak uměleckou tvorbou a určitě patří neodmyslitelně mezi to nejlepší, co se v československé televizi vytvořilo, a vůbec je zde na místě připomenout, že televize točila tehdy opravdu kvalitní seriály. Nesporný umělecký zážitek je také v tom, že obdivuhodná herecká práce všech zúčastněných herců i v těch menších rolích je velmi dobře zahraná, jsou to většinou herci, kteří dovedli vdechnout postavám myšlenku i bez složité psychologie obsažných dialogů dnešní tvorby. Kladem je, že toto dílo přináší kus české historie, které nám vybaví onen nádherně barvitý svět rázovitých lidiček českého národního obrození roku 1850 až do počátků druhé světové války, který v příběhu brilantně vystihuje tehdejší tradiční hodnotové orientace, spjaté s podnikáním a kulturou. Tento seriál má především poutavou dějovou posloupnost a v žádném případě se nesnaží předhazovat laciné filmové vzněty vášní a tragédií, které dnes všechny televize běžně praktikují. V podstatě se dá napsat, že tento kaleidoskop reálných portrétů lidských tváří, charakterů a změtí osudů rodin a jejich hlavních protagonistů Martina Nedobyla a Jana Borna má podle mě, jakousi vznosnost poémy našich předků. Myslím, že režisér František Filip velice přesně vycítil nejen ducha románové předlohy, ale tak trošku část české povahy. Proto tento seriál bude pro mě vždy velkým zážitkem, není to pro mě jen běžný seriál, ale jeden z nejlepších, který jsem měl možnost v české televizi vidět. (15.01.2017)

Když v roce Pražského jara zralý, elegantní, uhlazený Václav Voska začal uvádět první díly ságy rodu Neffů, nezdálo se, že světlo světa spatřil jeden z nejlepších českých televizních seriálů a asi jedno z nejlepších našich dramatických děl vůbec. Právě rodinný záběr literární předlohy, zahalený do velmi průhledného podobenství jakéhosi pozdnějšího buditelského obrozenectví, skutečnost, že dílo mělo premiéru právě v této době, to všechno dotvořilo příznivou synergii, kterou dokonal nevídaný divácký ohlas. Přehlídka vynikajících herců, skvělá scénáristická dvojice manželů Zelenkových, velká témata (české devatenácté století jimi doslova hýřilo), jako fráze již znějící konstatace o skvělé Filipově režii, to všechno ten zázrak dramatického seriálového objevu jen dále dokonalo. Zpětnou vazbou takovýchto úspěchů je zlidovění řady výroků i klíčových scén; zde jich nalézáme hned celou přehršel. Od opatrné a současně lásky dychtivé vdovy Tolarové až po klidnou emancipační konstantu obou sesterských "přeslic" Váchových sledujeme zblízka - jakoby z první řady - postupné pády i vzestupy nejen protagonistů Neffova příběhu, ale i národa jako celku. V Lukavského kreaci narážíme poměrně záhy i na jednoho z prvních českých skutečných socialistů. Pastva pro oči, krupobití fakt a dojmů pro paměť a strhující zážitek pro většinu diváků ve věku od tří do pětaosmdesáti let (průměrný věk byl tehdy přece jen o poznání kratší). A povzdech na závěr: Proč dílo tak nevšedních kvalit není dostupné na DVD nosičích? (01.01.2008)