Sňatky z rozumu

Musím začít dětskou vzpomínkou z 80. let, kdy se moje maďarská prateta s pletením v ruce půvabně snažila vyslovit jméno Dvořák. Ano, Vladimír Brabec tu byl jako excentrický a mírně pošahaný Antonín Dvořák skvostný. Ovšem většinu mých sympatií ve Sňatcích z rozumu posbíral dokonalý patriachální model středostavovské rodiny v podání Miloše Nedbala a jeho dvou dcer – přeslic (dobrá Iva Janžurová, výborná Jiřina Jirásková). Vedle nich tradiční a někdy těžko stravitelní klaďasové (Vladimír Ráž, Radovan Lukavský), naopak zemitá a přirozená Světla Svozilová (zvlášt ve svých promluvách k synu Janu Skopečkovi v base a po jeho návratu z basy). Gabriela Vránová ve své roli tradičně napotlamě. Závěrem čtvrtého dílu nádhernej emocema našlapanej moment (Jiří Vala versus Světla Svozilová). Jako celek bez debat. (11.12.2012)

Jedna z mála věcí, která mě přiměla přečíst si literární předlohu, a to jen proto, že mně bylo moc líto, že poslední díl už skončil. Na rozdíl od Zlé krve, která byla natočena až po létech a trochu příliš zdůraznila ten boj dělnictva na úkor zde přítomného národovectví, které mnozí žrali a mnozí zcela ignorovali, jsou Sňatky opravdu vychytanou sondou do života společenské smetánky i chuďasů všeho druhu v 19. století na ploše české kotliny. (23.03.2010)

Je smutné vidět, jak to, co naši předci vybojovali a za co trpěli, se rozplynulo jednoho krásného dne, když stádo, vymyté reklamou placenou všemi prušáckými a rakouskými a jánevím jakými vládami dohromady, naházelo lístky do urny a řeklo své veliké modré ANO ověnčené svatozáří žlutých hvězdiček. Tenkrát v osmašedesátém nám takový seriál mohl dodávat útěchu, protože svobodu a nezávislost nám vzali NÁSILÍM. Komu a jak ale poskytne naději v době, kdy jsme se jí vzdali dobrovolně jako tupá hovada? (24.04.2012)

Když Československá televize poprvé vysílala pentalogii Sňatky z rozumu, psal se rok 1969. Tematiku národního obrození a vlastenectví tehdy diváci vnímali obzvlášť citlivě. Ale nejen tím se seriál nesmazatelně vepsal do naší televizní historie. Děj románu Vladimíra Neffa, který byl předlohou pro vznik seriálu, začíná v roce 1859 a končí otevřením Národního divadla v roce 1881. Na osudech podnikatelských rodin Nedobylů a Bornů představuje tehdejší hospodářskou a politickou atmosféru devatenáctého století. Neffova rodinná sága je historickým románem, za historický počin by se však dnes mohlo považovat i natáčení samotného seriálu. Pro televizní podobu bylo potřeba provést určité úpravy a krácení a je jasné, že takovou práci vytváří lépe nestranný tvůrce než samotný autor. Otto Zelenka se musel vyrovnat s epičností vyprávění, stárnutím postav, velkou časovou rozlehlostí příběhu a takřka neexistujícími historickými kulisami. František Filip, který se ujal režie, měl před sebou nádherné téma, jehož realizaci však komplikovala řada úskalí. Vzhledem k nedostatku financí a složitosti natáčení exteriérů vznikla většina seriálu v barrandovských ateliérech. V případě konkrétních pražských lokalit, které už dávno měly jinou podobu, si tvůrci vypomohli dobovými rytinami a zejména komentářem Václava Vosky. Silnou stránkou seriálu bylo skutečně hvězdné herecké obsazení. Obě hlavní postavy jsou zcela paralelní typy českých dříčů, kteří z ničeho vybojují prosperující existenci. Born Vladimíra Ráže je uhlazený elegantní řečník se smyslem pro národní vlastenecké ideály, jehož síla spočívá především ve slovu. Naproti tomu Nedobyl v podání Jiřího Valy je pragmatický a tvrdý škudlil, jehož peníze nakonec připraví o poslední zbytky citu. Co postava, to legenda. Jiřina Jirásková, Iva Janžurová, Slávka Budínová, famózní Miloš Nedbal, Jiřina Šejbalová, Radovan Lukavský, Vladimír Menšík, Dana Medřická, mladinká Daniela Kolářová. Pozornost si ovšem zaslouží i kostýmy a bohatá výprava. Vysílání seriálu, které začalo symbolicky pohledem na sochu svatého Václava a Národní divadlo, nemohlo být načasováno lépe. Sňatky z rozumu byly příběhem z české historie z doby ohrožení, uvědomování a růstu českého národa. V bolestném roce 1969 v něm diváci nacházeli útěchu pro své ponížení a se zvýšenou citlivostí vnímali slova jako národ a svoboda. Konfrontace minulosti s přítomností bylo to, co na něm diváka přitahovalo nejvíc. A zdá se, že přitahuje i dnes. (10.05.2009)

Nabízí se srovnání se seriálem FL Věk, který se odehrával v 2.polovině 18. století. Sňatky z rozumu se odehrávají v 2. polovině 19. století. V obou seriálech hraje Radovan Lukavský velmi podobnou postavu. V obou seriálech jde jakoby o vykreslení boje za českou kulturu, ale oba seriály jsou však zároveň z části telenovely (SzR je z velké části telenovela), které vypráví o tom kdo s kým a jak a kde a kolikrát. FLV se točil později už za "normalizace", zatímco SzR se točilo dříve v uvolněnější době a např. zmiňuje socialismus jako odpudivou věc. Chvílemi i dojemné, ale moc dlouhé. (08.09.2022)