Nenávist 2

Je to mierne nadpriemerný horor, ktorý je nepriamym pokračovaním slušnej jednotky. Má celkom dobrý príbeh o známej hororovej herečke, ktorá počas jazdy autom kvôli duchovi havaruje a potratí, ale časom zisťuje, že sa v nej aj tak rodí nový život a všetko nasvedčuje tomu, že človek to nebude. A navyše spolu s filmovým štábom natáča film v prekliatom dome. Spracovanie ma ale až tak moc nezaujalo, nie je najhoršie, hlavne spočiatku to ešte vyzerá dosť dobre a aj kvôli krátkej dĺžke sa to dá bez problémov dopozerať, nejaké slabé miesto som tu nenašiel, lenže tento štýl rozdelenia na kapitoly mi až tak moc nesedí, omnoho viac by som uvítal súvislý dej. V každej kapitole sa odohrá niečo pomerne zaujímavé, ale tie najlepšie prvky nie sú dostatočne využité, ale čo ma tu najviac sklamalo, chýba tomu ten správny náboj. Mierne ma sklamali aj klasické hororové prvky, o napätí sa tu vôbec hovoriť nedá, lepšie je na tom atmosféra, celý film má takú zvláštnu pochmúrnu atmosféru, ale je na nižšom stupni, ako by bolo vhodné. A čo sa týka jednotlivých hororových situácií, tak ich hlavným problémom je úplná neoriginalita, tu vôbec nič neprekvapí, kvôli známosti témy to už ani nejde, ale zase nemôžem tvrdiť, že by neboli zaujímavé, oceňujem hlavne pôrod alebo scénu s obesením. Herecké obsadenie nie je zlé, síce tu nie je žiadna postava, ktorá by dokázala skutočne upútať, ale aj tak sú jednotlivé postavy celkom dobre zvolené a dá sa im fandiť. Réžia a technická stránka pôsobia už len takým štandardným dojmom. Predchádzajúci diel bol určite lepší, aj na toto pokračovanie sa dobre pozerá, ale ako som spomínal, chýba mu ten správny náboj. 60% (23.06.2012)

Moje druhé stretnutie s japonskou sériou Ju:on hodnotím slabšie ako prvý jotg. Tentokrát je skutočne najväčšou slabinou scenár, v ktorom som sa strácal a v závere som musel skonštatovať, že tentokrát to bolo už príliš prekombinované (a nepáčilal sa mi najmä opätovná recyklácia motívu školáčok). Ale scenár pri japonských ´´ring´´ hororoch nie je to podstatné, viac tu ide o atmosféru, o vizuálne a najmä zvukové lakačky. A tie sú v štvorke opäť bohato zastúpené (moja top tentokrát bola obesenec, ale nemocnica bola tiež cool). Častokrát sú však trebárs oproti trojke nedotiahnuté, čo miestami dodáva ešte podivnejšiu atmosféru. A absolútnym plusom je Toshio, ktorý má tentokrát niekoľko rozkošne úchylných čiernohumorných nápadov (ako šoférovanie či trebárs príčina toho buchotania na stenu). A aj keď by som mal dať 3* (ďalšia u mňa čistokrvná 70), ak porovnám americký Grudge s týmto kúskom , tak to nejde inak ako za 4*. (20.03.2005)

V porovnání s Ringu sice Ju-On nedisponuje tak sofistikovaným vyprávěním, ale alespoň nenudí. Na tomto díle oceňuji jak nápaditá úmrtí (scénu s parukou mám nejraději), tak i postavy - členové štábu dokumentaristů v čele s Kyoko byli sympatičtí a jejich nevyhnutelný osud mne dokonce mrzel. Snímek má navíc parádní „skličující" atmosféru, což je u hororu veliké plus. Co se mě týče, je tahle japonská kino dvojka mým nejoblíbenějším zářezem v celé sérii. PS. Song hrající během závěrečných titulků byl skvělý :) (06.12.2023)

Zvláštní mozaika složená z několika minipříběhů, které se v děsivých momentech vzájemně prolínají. Oproti původné jedničce to mělo delší stopáž a to tomu trošku uškodilo, protože těch prázdných míst je tam poměrně dost, ale na druhou stranu to bylo vynahrazeno větším počtem řekněme morbidnějších scén. Japonci zkrátka horory umí a po japonském hororu si většinou tu cigaretu na noční zahrádce raději odpustím, protože si nikdy nejsem jist, že tam na mě nevyskočí strašidelnej chlapeček nebo nedejbože zlá, plazící se holčička. 80% (31.03.2009)

První půlhodina nabízí hrozivou nudu, která se ale naštěstí brzy zlomí a ve filmu se konečně začne dít něco zajímavého a zlého. Pocit strachu a napětí je ale nenávratně pryč. Ke konci jsem se v ději navíc i dost ztrácel a z letargie mě zatahaly jen dlouhé černé vlasy rostoucí ze stropu. dodatek: děti jsou pořád krásně bílé, mají zdeformovaná tělíčka a vydávají nepříjemné vrzavé zvuky. Komu tohle stačí, bude hýkat nadšením. (21.03.2009)