Grázli

Ve své pouti proti chronologickému pořadí filmů Wese Andersona jsem přece jenom obejevil jeden, který si ode mě nevyslouží superlativy. Namlsán z jeho třech pro mě dokonalých filmů jsem tak nějak očekával, že i jeho debut bude nějakým způsobem nezapomenutelný. Nebyl. Je to příjemně svěží příběh o jednom pevném přátelství ("buddy chemie" funguje dobře i proto, že oba hlavní protagonisté jsou bratři) ,ve kterém jsou už tu a tam rozpoznatelné rysy Andersonových pozdějších "vyzrálejších" děl. Hlavně začátek se však rozjížděl pomalu a na konci se to celé tak nějak rozplizlo do ztracena. I tak - kdybych natočil takový debut, říkal bych si Pan Filmař. 60% (28.08.2006)

Aniž bych byl nějak světaznalý filmů Wese Andersona tak musím konstatovat, že už jeho prvotina nese hodně charakteristických znaků jeho tvorby. Owen Wilson je správně cáknutý a plánované loupeže také podle toho vypadají. Překvapí účast Jamese Caana. Za hodně povedenou část filmu bych označil jedno milostné vzplanutí k jedné paraguayské krásce. 65% (19.05.2013)

Komedie Wese Andersona (Royal Tenenbaums, Rushmore) NECHTĚJÍ být kdovíjak originální a kdovíjak vtipné. Anderson staví hlavně na absurdnosti jednotlivých postav a situací do kterých se dostávají. Na jeho filmech je daleko nejúžasnější to, že při pozorném dívání se může člověk cítit, jak se všichni při natáčení královsky bavili. Tenhle film je skoro o ničem (tedy o ničem novém), ale v podání bratrů Wilsonů, což jsou Andersonovy bývalí spolužáci a hrají ve všech jeho filmech, je na co koukat a čemu se smát... tedy alespoň já se bavil velice :) (10.11.2003)

I přes sympatické herectví všech zúčastněných nastaly mnohokrát dlouhé chvíle a nutné pozastavení filmu a odběhnutí od něj. Styl je předzvěstí dalších Andersonových filmů, snad jen až na finální loupež, která se náramně povedla, ale na Andersona mi přišla příliš akční. Bottle Rocket je zvláštní film, který nepatří mezi špičku, ale zkrátka na něm něco je, co vás k němu táhne. (12.07.2009)

Stačí vidět jeden dva filmy od Andersona a už jeho styl poznáte. Ne nějak třeskutě, ale zase krásně rovnoměrně a příjemně zábavné a komické. JSem rád, že jsem konečně viděl bratry Wilsony společně. A jako bonus tak až nechutně mladé (Owen vypadá jak ucho). V postavě Owena Wilsona se neskutečně podařilo vystihnout takového toho kamaráda, kterého máte hrozně rádi, nějak výrazně vám nevadí a neprudí vás, ale přitom vás jeho společnost neskutečně ubíjí a zabíjí, jak psychicky, tak fyzicky. (04.04.2016)