Stratení v mori

Filmové zpracování příběhu pro mě není v tomto případě až tak podstatné (prostě průměr). Příběh jako takový je poměrně jednoduchý, avšak mě se dotýká. Ztráta malého dítěte je velmi bolestná, ale manželský život po několik let mezi nevyřčenými výtkami je peklo. Nález syna o několik let později je pro rodinu velkou nadějí doprovázenou iluzí, že teď bude najednou všechno v pořádku. Jenže synek nezažíval pekelná muka uneseného dítěte, ale žil s člověkem, který věřil tomu, že je jeho adoptivním otcem a dával mu veškerou životní lásku. Takže návrat syna k biologické rodině není řešením, ale pouze začátkem přemýšlení o morálních hodnotách. (25.02.2009)

ačkoliv tento film jsem viděla už několikrát, přesto se k němu ráda vracím, příjemný děj, nebo spíše tragédie při ztrátě syna a znovu nalezení, psychologický rozbor rodiny, kdy se pomalu u této tragédie vzpamátovávají, ale nejvíc trpí nejstaršé syn, kdy cítí velkou vinu, což jsem nepochopila jeho matku, místo toho, aby mu byli oporou kašlali na něho. a zaobírali se sami sebou a jejich druhým synem, ztratil se, ale copak může někdo obvinovat druhého člověka? taková hloupost, Vždy za to může jen jeden člověk, ale nikdo více. Pfeiffer byla celkem dobrá, zahrála to dobře, i když ty emoce jsem ji moc nevěřila. (27.01.2010)

Návrat ztraceného syna není vždy úplně šťastnou událostí. Kor když se tak stane po devíti letech a on si na vás nepamatuje. Pak se může stát, že vám to relativně fungující rodinu poněkud rozhárá a sám nalezenec na tom také není zrovna nejlépe. A teď co s tím? Celkem důstojně zpracované se solidním obsazením, ale na mě tu bylo moc objímání, slz a emocí vůbec. Jasně, tenhle příběh se nedal zpracovat bez citových výlevů, ale trošku ubrat by v tomto případě neškodilo. Jeden z mála filmů, kde mi Whoopi Goldberg nelezla na nervy. 60% (10.11.2013)

"Beth, jestli přestaneš věřit, že se Ben vrátí, tak.." - "Vrátí ?? Že se vrátí ?? Jsou mu teprve čtyři !! Jak by se asi moh vrátit ?? Obstará si jízdní řád ??" Jako vždy nádherná a výborná Michelle Pfeiffer by si rozhodně zasloužila lepší scénář - Tak tady mě Stephen Schiff hodně zklamal !! Tak komplikované a mnohovrstevnaté téma by žádalo minimálně jiné finále.. - zvlášť, když jí tvůrci poskytují tak velkou roli.. Napadá mě třeba - Asi zbytečné.. - srovnání s Angelinou Jolie a Eastwoodovou geniální Výměnou.. Jenže tady Belgičan Ulu Grosbard přišel s velmi rozpačitým, zejména dík své nepřesvědčivosti a neschopnosti napojení se na diváka, dramatem, které ačkoliv se zvlášť pro svou délku nesmírně vleče, působí dojmem, že v něm paradoxně cosi dějově dost podstatného schází, a tak sune do popředí trochu překvapivě Treata Williamse, který si přes svoji civilnost skutečně prožívá to skutečné drama, jemuž divák ty emoce naprosto věří.. Jen si všimněte, kolik informací bez jakéhokoli přínosu či relevance pro příběh film skýtá.. Velmi zajímavý kousek, bohužel však spíš v negativním smyslu slova.. Škoda.. [ Dabing 4/10 ] Dost nepodařené. Typický Bontonfilms. (25.08.2015)

Zdařilý film pro všechny empatiky, kteří mají děti, nebo někoho v životě ztratili. Reálné postavy lehce zvýrazněné hereckou dramatizací, prožívají, a snaží se zvládat, situace, která nemají jednoduchá aní správná řešení. Nejvýraznější postavou přitom kupodivu není matka Michelle Pfeifferové, ale starší syn Vincent (Cory Buck / Jonathan Jackson). (13.04.2008)