A Colour Box
Obsahy(1)
Různorodé barevné obrazce tančí v latinskoamerickém rytmu. (Snorlax)
Recenzie (7)
Len Lye byl autorem experimentálního záznamu přímo na celuloid, který je z filmařského hlediska progresivní, ale pro diváka o ničem. Změť různobarevných čar za hudebního podkresu. Tři minuty jsou příliš i pro neepileptika. ()
Progresivní paleta hřejivých barev a tancujících tvarů vznikla za podpory General Post Office. Lye zde poprvé představil novátorskou techniku, tedy rytí záznamu přímo na celuloid (tzv. „direct film“, „handmade film“), která se stala inspirativní pro mnoho dalších experimentálních tvůrců. Roztodivné linie a obrazce za zvuků dobového módního tance beguine vytvářejí hašteřivou hru abstrakce. ()
Nepochybně zajímavý experiment, ale prakticky nekoukatelný. Tedy pokud není divákovým přáním použít film jako dávidlo. ()
Snímky tohoto typu předestírají otázku, zda se něco takového dá vůbec divácky hodnotit. Jisté jenom je, že musely vzniknout, stejně jako musel Fischinger natočit Kompozici v modré, Ruttmann své Opusy a Hans Richter svůj Rhytmus. Není to míněno jako sarkasmus. Moderní umění prostě potřebuje vždycky expandovat, přesáhnout se v dosaženém, jak říká experimentální básník Emil Juliš. V tomhle případě jde o mediální extenzi abstraktního malířství do filmového média. A já říkám: proč ne? ()
Hudobný doprovod OK ()
Jen takový raný experiment s hudebním doprovodem. ()
Experimentální snímek propojující veselou brazilskou hudbu a změť barev a tvarů. Není to špatná podívaná, zajímavá kombinace. ()