Kamarádi

60% — Kultovní seriál mého dětství. Vždy, když se z televize ozvala chytlavá melodie, spěchal jsem k obrazovce. Viděno dnes, v padesáti, už to přece jenom nemá takové kouzlo a člověk vidí i nedostatky. Například v tom, že (ač to píšu nerad) slavný Váleček byl vlastně docela protivný rozmazlený chlapeček a Marek Eben je rozhodně lepší moderátor než herec. Ve výsledku mi o něco lépe vychází první série, kde jsou kamarádi ve věku kolem 11 let a ještě s Ferdou. Líbilo se mi to jejich roztomilé uličnictví, které ale nikdy nepřekročilo únosnou mez. Také jednotlivé příběhy byly relativně rozmanité, i když (a nejvíc asi v prvním díle) se tam dost často pořád utíkalo. Druhá série už nemá takový náboj. Kamarádi se prakticky rozpadli — Ferda je pryč úplně a v této sérii se neobjeví vůbec, Gábina už je slečna a má trochu jiné zájmy. První část druhé série se tak utápí ve věčném stýskání po Ferdovi a v tom, jak Váleček s Honzou žárlí na Gábinu. Druhá část pak konfrontuje městské děti Válečka s Honzou s vesnickým životem, ale upřímně — provést mi doma to, co oni, okamžitě bych je hnal z chalupy. Ve výsledku je to ale pořád docela dobrý seriál o dětech, i když asi už ne pro dnešní mládež. (27.08.2020)

Některé epizody slabší (scénář byl jednoduchý, příběhy a dobrodružství přímočaré a předvídatelné), jiné lepší, každopádně na tomto seriálu vyrostl za doby minulé snad každý, včetně mě. Velmi jsem se na reprízování vždy těšil. Protože s Válečkem jsem měl dosti společného a blonďatá Gábina se líbila určitě také každému. A jako dítě jsem rozhodně neřešil kvalitu scénáře ale prostě jsem se bavil. A bavím se dodnes. Škoda jen, že dílů bylo tak málo, podobně jako u Záhady hlavolamu, chtěl bych více a více.. (05.01.2013)

Ja som vyrastal na Rychlích šípoch...Zbieral som kreslené príbehy a pod. Tento seriál si veľmi dobre pamätám. Marek Eben bol ako metráček , ale zlatý... Teraz sa mi vybavuje aj hudba, ktorá sa nedá zabudnúť a ešte to, že stále strašne behali, a behali. No je to televízny kultový seriál pre deti......70%. (30.11.2010)

Seriál mého dětství. Opravdu? No jak se to vezme. Ty postavy a osudy usou o generaci a něco dál. Dětství jsem prožil v osmdesátých letech, ale ta dětská dobrodružství, jejich pohled na svět, parta kamarádů, co si říkala třebaže hanlivou přezdívkou jako Váleček - u mě třeba Špekáček - to vůbec nebylo myšleno hanlivě. Parta kluků a holek, co trávili volno u babičky, nosili vajíčka, lezli na stromy, řešili psa atd. - to vše jsem / jsme zažívali i my. Horší to bylo už s pokračováním, kdy Váleček a jeho parta zestárli o pět let a doba dětství je tatam. Postavy zažívají jiné starosti -holky a spol. Jenže já se ba to tenkrát díval očima dítěte, jelikož já s těmi postavami nestárl. Jak jsem psal jsem jiná generace. Nemluvě o tom, že mentalita puberťáků a jejich pohked ba svět na počátku sedmdesátých let a můj, kdy já byl starý jako ony postavy - to už byl počátek, polovona devadesátých let - je úplně jinde. Nicméně první série a dětství party okolo Válečka je skvělé. Samozřejmě dnešním dětem to už asi nemůže nic říkat. Nejde o to, že to není z dnešního pohledu akční - i když scéna s figurýnami a mrtvole může být trochu zajímavá i dnes - ale hlavně dnes dětem romantika ve smyslu lezení na stromy, stavět bunkry, nebo jen se procházení v lese nic moc neříká. Nemluvě o nisení vajíček apod. (13.07.2020)

Vůbec nechápu, že jsem tento skvost zapomněla ohodnotit, přitom tahle Gábina byla jediná v širokém dalekém okolí, kterou lidi znali. Vždyť my jsme v té době ani nebyly v kalendáři! Možná právě tahle Gábina přispěla k tomu, že je nás víc. A kdo by řekl, že z neohrabaného Válečka vyroste jedna z nejcharmantnějších osobností české kultury! (22.03.2012)