Kamarádi

Téměř dokonalý černobílý seriál o dětech pro děti, možná zní tohle spojení trochu zvláštně, ale ne vždy se podaří tyto dvě roviny skloubit (subjektivně mohu potvrdit, že na mne to v sedmdesátých letech fungovalo). Výborný casting (mimochodem, jak je možné, že je tak málo dětských televizních hrdinů, s nimiž by se mohla ztotožňovat i početná a stále přibývající skupina obézních dětí? Mnoho následovníků Marek Eben alias Váleček nemá...) a takový trochu nestandardní typ humoru (jemná ironie a sebeironie postav - Gábina a hlavně Váleček) velmi dobře zafungovaly a Kamarádi se stali nadčasovou ukázkou kvalitní československé dětské televizní seriálové tvorby. Příliš nestárnou a reprízují se i dnes... (01.09.2007)

Velké mínus za mizernou kvalitu čb materiálu, použit nejlacinější ceuloidový film z Rumunska. Další rozostřenost a už vše jen dodělali. Plus za opravdu pěknou hudbu, velká plus za krásnou Malou stranu. Lítání po členitých barokních domech jejich půdách, schidištích a dvorcích, takové dětství v klidných časech socialismu kdy Praha byla v podstatě jen velké maloměsto zvláště pak “malá Strana” by stálo za to. Dnes díky přehršli pohádek tento seriál díky své mizerné obrazové kvalitě nemůže obstát snad jen pro ročníky 60 a výš kteří tento seriál sledovali dětskými očima při nulové konkurenci dětských pořadů. Kdyby to byla kvalitní barva film Kodak byla by to pěkná kronika Malé strany. Dnes by byla výzva film přetočit udělá remake ale tak aby kouzlo barokní Malé strany bylo umocněno. (15.05.2022)

Člověk si to tak nějak pamatuje , hlavně tu znělku ,  a vlastně narozdíl od dnešních děťátek , když něco vyvedli , vždycky to bylo spíš k pousmání , jsem už opravdu starej , protože musím říct , jo časy se mění  . Pak už mi jen vyvstane ten mezník , jak paní režiserka vykopla z pokračování Ferdu a to byl dle mého ten nejsprávnější raubíř. (26.10.2023)

Dějově poněkud chudé a přece to v sobě něco má. Jakousi jiskru. Banální příhody dětí jsou nahlíženy dětskýma očima a získávají tak dobrodružné rysy velkých zážitků. Zveličena je tak jejich síla; nereálné rysy má však i jejich vzájemná komunikace. Nechápu ocenění Janečkové za práci s dětmi. Pokud nejste členy Klubu za starou Prahu, bude to pro vás nejspíš pěkná otrava. Děti běží tam, běží zpět, běží tuhle, běží támhle... (30.09.2013)

Nezletilá partička rychlošípovského modelu, obohatená o dievčenskú štvrtinu si užíva malostranské detstvo. V prvej sérii sa jedná o bežné detské dobrodružstvá typu "našli sme psa, čo s ním", najdramatickejšie je prekazenie zlodejstiev na klzisku a na záver sa to zvrhne na nezištnú pomoc postarším blížnym. Mňa osobne viac bavila séria druhá, kde už s členmi družiny počína lomcovať puberta a junáci si nevedia rady so sebou a hlavne sa mení ich pohľad na dievčinu, u ktorej vývoj ide rýchlejšie, ako to už býva. Tá sa im pokúša urobiť z klubovne krúžok šikovných rúk pre iskričky, ale oni majú na socialistické mládežnícke organizácie svoj buržoáznou propagandou ovplyvnený názor, umocnený snahami jedného pionierskeho vedúceho o zblíženie sa práve s ich kamarátkou. Tento postoj sa zmení počas pobytu na vidieku, kde sú najprv za pražáckych exotov, aby sa následne zblížili najprv s miestnou omladinou a napokon aj dočasnými obyvateľmi pionierskeho tábora. Sympatickí detskí herci aj neherci (dominuje Marek Eben čoby vtipný element), solídne výkony tých dospelých, nenáročné príbehy (najviac ma pobavili infiltrácia na tanečný venček a účasť na konkurze do filmu) s chytľavou znelkou, dávajú dokopy príjemnú zmes. (22.09.2021)